Ježíškova pomsta aneb měkké a tvrdé dárky

Balení vánočních dárků říkám pracovně "Ježíškova pomsta". Jako každý rok, tak i letos, jsem si ji vychutnal naplno.

Přiznávám, že dárky rád dostávám i rozdávám. Jen je prostě nerad balím. Vzhledem k tomu, že 95% letošních dárků jsem pořídil přes internet, připravil jsem se o možnost, nechat si je zabalit v obchodě. A tak nezbylo než vyhrabat zásoby balicího papíru a dokoupit lepicí pásku. V tom nejtemnějším koutu skříně se opravdu krčily 2 role papíru. Jedna zřejmě předloňská, druhá loňská. Chvilku jsem zaváhal, jestli vzory na papíru vyhovují požadavkům doby, ale zdály se mi natolik universální, že jsem je s klidným svědomím použil.

Základní rozdělení dárků je na "měkké" a "tvrdé". Příkladem "měkkého" dárku mohou být například ponožky, pyžamo, svetr, šála nebo župan. Takový dárek se opravdu hloupě balí do papíru. Proto se zásadně "měkkým" dárkům vyhýbám. Existuje sice možnost narvat dárek do krabice, ale potrestat se ještě sháněním krabic by bylo nerozumné. To "tvrdé" dárky jsou ve všech ohledech lepší. Například dobrá kniha, společenská hra, elektronika, domácí spotřebič nebo vhodná kosmetika se balí mnohem snadněji.

Existuje vlastně ještě jedna kategorie a to jsou dárky neforemné. Jejich balení se může stát skutečnou noční můrou. K takovým bych zařadil například láhve s alkoholem, dekorativní předměty, některé druhy datových médií, část kosmetiky a další patvary, na které se úplně bojím pomyslet. Chytré hlavy naštěstí vymyslely dárkové papírové tašky různých velikostí. Ty ovšem mají drobnou nevýhodu. Těch s vánočními motivy je akutní nedostatek. Proto je lepší neforemných dárků kupovat co nejméně.

A tak jsem se pustil do balení převážně "tvrdých" dárků. Jako vždy jsem začal špatným odhadem velikosti papíru a potvrzením léty ověřené skutečnosti, že každý papír předem ustřižený, je nakonec malý. Když už jsem ho konečně trefil, nalepila se mi na něj nechtě lepicí páska a mohl jsem začít znovu. Po chvíli jsem zůstal naprosto omámený vůní lepidla z pásky, všude se válí zbytky papíru, do kterých nezabalím už vůbec nic. Začínám brunátnět, naštěstí přichází nečekaná návštěva a musím balení přerušit.

Jsem zachráněný. I kamarád přiznává, že balení není zrovna jeho hobby. Ukážu mu některé svoje výtvory a považuje je za přijatelné. Neví ale, že mnou zabalený dárek se opravdu hodně špatně rozbaluje. Lepicí páskou totiž rozhodně nešetřím. Nepoužívám žádné mašličky a průhledná páska se někdy zlověstně leskne v odrazech svíček na stromečku. Ještě dárky popsat a hlavně to nezpřeházet. A mám hotovo! Ježíškovu pomstu mám pro tentokrát za sebou. Balím opravdu hodně nerad, ale docela se těším, až budou mnou zabalené dárky obdarovaní zarputile dobývat z papíru. A jak jste na tom vy?