Chaos jako proexportní opatření

Jak se vyznat v událostech minulých dní, na domácí politické scéně? Na tuto otázku se snaží odpovědět novináři, veškerá elektronická média v zemi a taky nemalý zástup blogerů. Otázek je hodně, odpovědí málo. A přitom je vše tak jasné. Vyvolání ústavně-politického chaosu je proexportním opatřením.

Slušelo by se proto našim politikům a ústavním institucím upřímně poděkovat. V dobách světové ekonomické krize nenechávají prostý lid na holičkách. Snaží se s naší upadající ekonomikou něco dělat. A my je za to ještě kritizujeme. Měli bychom se nad sebou zamyslet. Jsme nevděčníci! Jednou z možností jak výrazně podpořit export, je oslabit domácí měnu vůči euru. V podstatě od začátku roku 2009 politici pracují na oslabení koruny. I přes veškerou snahu se zatím nedaří tohoto cíle dosáhnout.

V únoru 2009 se koruna pohybovala v kurzu 28,45 za euro. A proto přišlo první proexportní opatření. Pád vlády. Aby si toho všiml celý svět, ten finanční, bankovní, investorský i jiný, stalo se tak během našeho předsednictví EU. Reakce koruny na tuto událost byla však velmi vlažná. Květnových 26,74 korun za euro je toho jasným důkazem. Byl to proto opravdu slabý čaj a vyvstala potřeba přitlačit. V této době politici mírně polevili a nějak upekli Fischerovu loutkovou "nepolitickou" vládu.

Letní rozhodnutí ČNB o snížení úrokové sazby na historické minimum 1,50 % nemělo na vývoj kurzu žádný dopad. Červencových 25,78 za euro dokazuje, že koruna stále posilovala. Začala předvolební kampaň pro předčasné volby a na světlo se dostaly recepty politických stran v ekonomické oblasti. Ani to s naší měnou neotřáslo. Snad každý v této chvíli pochopil, že je potřeba opět více tlačit na pilu. Daňová kreativita v programech stran nerozkolísala postavení měny dostatečně.

S podzimkem začíná zvolna opadávat listí ze stromů, ale kurz koruny si stále trvá na svém. Zářijových 25,33 je ve srovnání s únorem někde úplně jinde. K tomu sílí potřeba ještě víc podpořit export, který je srážen na kolena krizí. A tak se musí zahustit ústavní a politická krize. Přichází samorozpuštění Sněmovny a Melčákova ústavní stížnost. Výborně Miloši, děkujeme! Byl to skvělý nápad. I Ústavní soud se naštěstí připojil a oddálil tak říjnové volby.

Jenomže ta zpropadená koruna si dovolí ignorovat snahu politiků! A tak musí nastoupit silnější kalibr. Zatímco všichni věří v dohodu politických stran o změně ústavy, nějací bezejmenní odborníci na ústavní právo varují ČSSD, že i další snaha o rozpuštění Sněmovny může být rozporována Ústavním soudem. A tak socani otáčí ne o 180 stupňů, ale rovnou o stupňů 360. Tady je myslím na místě jim poděkovat, že to berou na sebe. Nadřazují zájem státu a podpory jeho exportu, nad zájem stranický.

V tento okamžik jsem čekal, že se měna konečně zřítí. Ale jak to vypadá, reakce je opět chladná. Proto politici v TV pořádně zatápí pod kotlem. Jeden skládá poslanecký mandát a uvažuje o odchodu z politiky, další během debaty okřikuje oponenta výrazem "Mlčte už!", třetí je generálem bez vojska. Klidná síla ztrácí svůj klid a pak už zůstává jen ten, se kterým se nikdo nebaví. K tomu loutková Fischerova vláda něco nesměle mumlá o tom, že by taky mohla skončit.

Jeden by si myslel, že by to opravdu mělo koruně stačit. Co by se muselo ještě stát, aby měna začala výrazně oslabovat? Rozpočtové provizorium? Může být, to politici zvládnou. Ještě větší deficit, než jsme doufali? Politici se můžou přerazit, aby ho dosáhli. Milá měno! Už konečně oslabuj, protože se bojím, že našim politikům začínají docházet recepty. Přesto jim znovu tímto děkuji. Za snahu, za chaos, který nechápe svět a teď dokonce ani my tady doma. Ale já jsem pochopil. Dělají to kvůli koruně.