Manifest svobody
Tak nevím, jestli to je víc důkaz totální tuposti jeho učitele, anebo důsledek Einsteinovy znuděnosti institucí zvanou škola. Tak co si o tom jenom myslet…? Asi jsou jen dvě možnosti: Buď božský Kája neuměl zpívat a Eisteinova teorie relativity byla blábolem vzešlým z lihového opojení (a proto ji už skoro nikdo od Einsteinových dob nepochopil), anebo české, stále ještě tak trochu (vlastně tak trochu hodně) císařsko-královské, školství stojí za pendrek.
Doba, kdy div ne všechny znalosti světa nabízel Ottův slovník naučný, je pryč. Tak proč jenom se škola vojenským drilem snaží z našich dětí vyrábět neodmlouvající a chodící Ottovy slovníky, sedající si před autoritou paní učitelky na zadečky?
No přece protože to tak státu vyhovuje. Obyvatelstvo semleté systémem k dokonalé poslušnosti, nemyšlení a poslouchání často samozvaných „autorit“ mnohem méně protestuje třeba proti zvyšování daní nebo nošení roušek v liduprázdném lese. Prostě se řekne, že „tak to musí být“, a semletá veřejnost pokorně kývne, jak je naučená: „Ano, paní učitelko.“ „Ano, pane řediteli.“ „Ano, pane úředníku.“ „Ano, pane ministře zdravotnictví.“
A když už jsme jako společnost tak dokonale semletí, naučení poslouchat a odnaučení myslet, brzy zjišťujeme, že myšlení bolí. Orgán, který se nepoužívá, zakrňuje. A čím máme schopnost samostatně myslet zakrnělejší, tím víc nám vyhovuje být poslušnými ovečkami, které se nemusí rozhodovat a které ochotně přijímají každý mýtus, který jim je nabídnut. A plníme každý pokyn do zblbnutí, aniž bychom chápali, k čemu je to dobré.
Jako lidstvo o sobě rádi říkáme, že ve dvacátém století jsme prý „konečně začali přistupovat ke světu vědecky“. A v čem že ten pokrok má spočívat? V tom, že velmi rádi a ochotně opakujeme stejné chyby, jakých se dopouštěla církev někdy v šestnáctém či v sedmnáctém století? Když objevíme něco, co nám nepasuje do aktuálně módního pojetí světa, začneme pracovat na tom, abychom dokázali, že to něco neexistuje, místo toho, abychom změnili svůj pohled na svět. Netoužíme vědět. Toužíme po tom, aby se zajeté koleje našeho myšlení nemusely měnit.
Vlastně se zdá, že svou nevědomost milujeme. V blažené nevědoucnosti je totiž život mnohem jednodušší: Kdo neví, ten neví, že neví. Kdo neví, ten ani nechce vědět. Proto si sami sobě lžeme. Vidíme, co vidět chceme, ne to, co je realita.
Prý musíme vstoupit do druhého pilíře penzijního systému, pokud se nechceme v důchodu pást. Fakt? Jak na to stát přišel? A není to náhodou přesně naopak?
Prý se musíme zadlužit, aby ekonomika během koronakrize rostla. Jo? A proč? Jak vláda přišla na to, že to je užitečné? Nelže náhodou trochu?
Prý potřebujeme podporovat dotacemi zelenou energii. Opravdu…? Není to náhodou tak, že politici jen hledají, kde by se dal udělat další tunel a prostor pro korupci?
Prý je potřeba očkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu, řekla v prosinci izraelská vláda, aby v lednu stejná vláda plošné očkování čtvrtou dávkou odpískala s tím, že je neadekvátní míře rizika. Kolik dnů je potřeba k tomu, aby se kategorická vědecká pravda změnila v kategorickou vědeckou nepravdu?
Kolik z toho, co „musíme“, je mýtus a kolik pravda?
A stejně tak žijeme v zajetí mýtů i svůj vlastní soukromý život. Nejednáme tak, jak si sami přejeme, ale tak, jak si přeje naše okolí. Když dospějeme a začne se od nás očekávat, že budeme poslušné součásti soukolí, které chodí do práce, budují kariéru, žení se a vdávají, plodí děti, plní nařízení hygieny, plní nařízení ministerstev, a při tom pořád odvádí daně a kývají šéfovi, máme dojem, že přesně tohle všechno je ideál, který musíme splnit.
A že přitom dáváme práci největšímu počtu psychiatrů a psychologů v historii? Že nerozumíme, proč všechny povely státu máte plnit a které z aktuálních vědeckých pravd zrovna mají sloužit? Že na nás naše děti kašlou, protože na ně nemáme čas, a tak je nezajímáme? No a co, děti mají poslouchat rodiče z povinnosti a za peníze si jejich lásku koupíme. Že jsme v šedesáti odepsané trosky závislé na viagře, které děti opustily? No a co, koupíme si psa.
A tak platíme daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění, dálniční poplatky, návštěvy u psychologa, splátky hypotéky, splátky spotřebního úvěru, dřeme od nevidím do nevidím, večer se podíváme na zprávy, zanadáváme si, jak to stojí za houby, a druhý den ten celý systém, na který nadáváme a který nám vysává veškerou životní energii, zase znovu držíme pohromadě svým placením daní a cupitáním do práce.
Lžeme sami sobě, že tohle všechno nás baví, protože jinak to neumíme. Svět kolem nás se stává jen virtuální realitou. Ženeme se jako lidstvo za něčím, co je jen přelud, skutečné poznání a štěstí nám uniká mezi prsty. Věříme tisícům mýtů a sociálních konstruktů, které nás vnitřně omezují a které jsme v sobě nastřádali postupně od dětství. Od toho, že musíme dojídat, co máme na talíři, přes to, jak „správně“ má vypadat vztah mezi lidmi, až po to, jaká to je katastrofa, když je ekonomika v recesi.
Myšlení je sice namáhavé, ale současně osvobozuje. Když začneme myslet, nikoliv přejímat útržkovité informace, které se na nás valí z médií a Facebooku, najednou zjišťujeme, že tu cosi skřípe. Že máme na výběr. Že nemusíme věřit všemu, co nám média, reklama, nejbližší okolí i společenský úzus tvrdí.
Při narození se nacházíme na prahu pomyslného ráje. Ale s každým dalším mýtem se své přirozenosti a našemu vnitřnímu ráji vzdalujeme. Když se nám podaří od těchto mýtů oprostit, když si uvědomíme, že máme na výběr, čemu věřit, že se můžeme spolehnout na svůj vlastní rozum a intuici, že můžeme žít v souladu s naším továrním nastavením, staneme se svobodnější.
Máme na výběr, jak budeme žít. Máme volbu, zda chceme být svobodní. Naše svoboda není otázkou těch ostatních a toho, jak se k nám chovají. Naše svoboda je otázkou naší vědomé volby.
Markéta Šichtařová
(Ne)vystoupení z EU
Výročí 20 let našeho vstupu do EU je dobrou příležitostí k sebereflexi. Dobrou příležitostí k tomu, abychom si položili otázku, zda je pro nás členství v EU výhodné, či nevýhodné.
Markéta Šichtařová
20 let komunitního soužití
Prvního května to bude právě 20 let, co jsem si vzala PePu. PePa byl syn našich sousedů, takže jsme spolu vyrůstali a znali se od dětství.
Markéta Šichtařová
Vláda se rozhodla akcionáře ČEZu trestat za vlastní neschopnost
Zabavování vydělaných peněz lidem je označováno všelijak: Většinou tak, aby označení zamaskovalo pravý stav věci. Válečná daň. Daň z nadměrných zisků.
Markéta Šichtařová
Indoktrinace postupuje
Pokud máte alespoň mírný sklon ke konzervativismu, nejspíš jste se už v posledních letech setkali s tím, že vás někdo označil za extrémistu. Anebo vám někdo řekl, že se radikalizujete.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“
O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...
Na Děčínsku narazil vlak do spadlého stromu, trať do Německa stála
Vlak jedoucí z Drážďan do Prahy narazil v Dolním Žlebu na Děčínsku do stromu. Cestující se museli...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Přímý přenos Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl ve čtvrtek terčem atentátu, je...
Do mostu v Texasu narazilo plavidlo a poškodilo ho. Do vody uniká palivo
Do mostu v Galvestonu v americkém státě Texas ve středu narazilo plavidlo a do okolních vod uniká...
Na Slovensku není mír a smír, polarizace pokračuje, říká novinářka
Premium Slovenské vládní strany po atentátu na premiéra Roberta Fica slovně útočí na novináře. Přidávají se...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 688
- Celková karma 43,20
- Průměrná čtenost 20096x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.