Evropě nevěřím ani nos mezi očima

Tak prý je to „jen“ 8 bank. „Jen“ 8 jich neprošlo zátěžovými testy. „Jen“ 8 jich prý nemá dostatečný kapitál, aby ustály v relativním zdraví případnou krizi spojenou se zhoršením už tak nedobré situace Řecka. Alespoň takhle nám to chtěl namluvit Evropský bankovní úřad (EBA).

Ovšem kdo by úřadu věřil, že došlo ke skutečnému prověření bank, šeredně se spletl. Ctihodný úřad vycházel pouze z informací, které mu poskytly samotné banky. Abychom testům věřili, museli bychom předpokládat, že banky vykazují věrně všechny své obchody v účetních knihách. To je asi jako usoudit podle plakátu Penélope Cruz, že stejně Penélope vypadá ráno po probuzení bez make-upu. Pro banky je velice jednoduché vykreslit svoji situaci tak, jak samy chtějí. Evropské účetní standardy dávají pro kreativitu až příliš mnoho prostoru, a to zejména (ale nejen) u derivátových operací. Evropský bankovní úřad přitom neprojevil žádnou snahu podívat se na jednotlivé pozice bank zblízka. Přebral jen to, co banky chtěly, aby úřad viděl.

A i kdyby – čistě teoreticky – banky o svém stavu nelhaly, máme tu ještě další zádrhel. Smyslem testů je prověřit, jak by banky obstály v nejhorším možném scénáři. Přitom v tomto „nejhorším možném“ scénáři se vůbec nebral v úvahu krach některé, byť jediné, z předlužených zemí. A že na hraně bankrotu stojí států hned několik. A bankrot Řecka je víc než pravděpodobný.

Měl to být špatný vtip ze strany úřadu? Nebo je snad úřad jenom nekompetentní? Nebo chtěl pravý stav evropského bankovnictví zamaskovat a ukázat na co nejmenší počet ohrožených bank?

Faktem je, že celé divadélko nemůžeme brát moc vážně. Mělo sice ukázat, že naprostá většina bank je zdravá. Ukázalo ale, že je to s valnou částí z nich nejspíš dost nahnuté. A že evropským autoritám nemůžeme věřit ani nos mezi očima.

Vyšlo dne 25.7. ve slovenském deníku SME