Nevím, jaké zkušenosti máte vy, ale já mám s půjčováním velmi špatné zkušenosti. Když knihu půjčím, už se mi nevrátí. Jsem rozhodnuta, že když si někdo bude chtít v budoucnu ode mě půjčit knihu – budu škrt – a nic nikomu
Přemýšlím, komu, kdy a co jsem si půjčila. Sahám si do vlastního svědomí a upřímně přiznávám, i nevrátila. Jedná se o dvě knihy. Jedna už se brzy dostane ke svému majiteli a druhou jsem si půjčila nedávno, ta čeká na mém stolku na přečtení.
ZA MINULÉHO REŽIMU - PRVNÍ KNIHA, KTERÁ SE MI NEVRÁTILA
Historie mého půjčování sahá až někdy do roku 1986 nebo 1987, kdy jsem už navštěvovala základní školu v Hradci Králové. Tehdy jsem jako většina mých spolužáků chodila před a po škole do školní družiny. Právě jako večerníček běžela Víla Amálka.
Povídali jsme si o ní ve družině a já jsem řekla, že knihu mám doma, neboť jsem ji dostala k Vánocům jako dárek. Družinářka mě poprosila, jestli bych ji nepřinesla do družiny, abychom si z ní mohli každý den kousek přečetli. Knížku Víla Amálka od spisovatele Václava Bedřicha a s ilustracemi Václava Čtvrtka jsem půjčila a už jsem o ni navždy přišla.
SKRIPTA, KNIHY A DVD
Často jsem půjčovala skripta, knihy, filmy na DVD nebo knihy. A právě o knihy jde. Knihy miluju a pořizuji si stále nové.
No, právě teď jsem v životním období, kdy nepracuji a knihy kupuji spíš jen jako dárky k nejrůznějším příležitostem pro druhé. Ale jakmile budu mít příjmy, vrátím se ke své vášni, začnu procházet prodejny s knihami a antikvariáty a při jejich výběru a nákupu budu opět ve svém živlu!
Pokud však máte mnoho knih, máte kolem sebe i lidi, kteří si je od vás půjčují. Kdo z nás, milovníků knih, by to neznal? S tím souvisí i možný risk, že knihu půjčíte s dobrým úmyslem obohatit nadšeného čtenáře vynikajícími myšlenkami či příběhem a může se vám vrátit zpět poškozená.
NEJVĚTŠÍ „ÚRAZY“ PŮJČOVANÝCH KNIH
Jako příklad bych snad uvedla knihu, která absolvovala koupel, protože byla evidentně čtena ve vaně. Není novinkou ani kniha umaštěná, neboť se od ní čtenář nemohl odtrhnout. Takže nese různé stopy po chutném obědě či večeři.
Knihu můžete také dostat zpět bez několika stránek nebo dokonce podtrhanou, kdy vám poslední čtenář a zapůjčitel knihu pěkně vybarvil se záměrem vás upozornit na nejdůležitější myšlenky. Zřejmě ty, kterých jste si sami nevšimli.
ŽÁDNÁ KNIHA, TAKY KNIHA
Stinná stránka půjčování knih je ta, že se vám zpátky nevrátí vůbec. Zapůjčitel ji poškodil, dál půjčil nebo dokonce ztratil. Ale to se známý nebo přítel bojí přiznat, a tak nějak se z vašeho života vytratí a s ním i knížka. Ať už ji má nebo nemá, důležité je, že vy jako majitel ji mít nebudete!
JAK NEPŘICHÁZET O KNIHY? NEPŮJČOVAT!
Kladu si tedy otázku, jak o knihy nepřicházet. Ale zatím neznám odpověď. Snad tedy, že je půjčovat nebudu. Jeden můj známý vyzrál na zapůjčitele tím, že si na ledničku dal seznam jmen, komu, kdy a co půjčil. Když se mu kniha, CD nebo DVD delší dobu nevrací, tak může čtenáře urgovat. Když knihu dostane zpět, jméno škrtne.
A jak jste na tom s půjčováním a vracením knih vy? Máte dobré zkušenosti nebo špatné? A kolik knih se vám nevrátilo?
Fotografie a odkazy:
http://www.flickr.com/
