V rámci filmového klubu na ČT2 jsem si před pár dny vychutnala film od německé režisérky Doris Dörrie – Hanami – čas kvetoucích třešní. Film vypráví o starším manželském páru, Trudi a Rudim, kteří spolu prožijí celý život. Poklid naruší smutná zpráva o přicházející smrti Rudiho. Jeho manželka to před ním zatají, ale nakonec nenadále umírá dřív. Jak se Rudi jako právě ovdovělý vyrovná se smrtí své ženy? A znal ji vůbec?
Film Hanami – čas kvetoucích třešní přiměje diváka od začátku do konce přemýšlet o smyslu a pomíjivosti života.
ESEJ
Film zachycuje manželku a matku Trudi Angermeier, která všechno obětovala a podřídila třem dětem i manželovi Rudimu, aby ve stáří sklidila jen posměch a pocit, že je svým dětem na obtíž a nepochopení od svého muže.
Její sny se nenaplnily a to, po čem toužila, odešlo spolu s ní z tohoto světa. Přitom to nebyly sny nereálné, ale uskutečnitelné…
Setkáváme se s jejím manželem Rudim, pro kterého je život něčím, co má přesně vymezené hranice a všechno svůj řád.
Sledujeme Rudiho nezájem o svou manželku během jejího života, ale jakmile zemře, pochopí, jak moc ji miloval a co díky ní také ztratil. Jak trefné je vyjádření Rudiho, když přiznává: „Kdybych věděl, že to skončí tak náhle, byl bych k ní laskavější!“
Rudi začne po smrti ženy uvažovat jinak. Přestane pracovat, přestěhuje se do Japonska, změní svůj život a touží vyplnit přání a sny své manželky.
Co všechno bychom změnili, kdybychom věděli, kolik času nám zbývá?
Co všechno bychom udělali jinak kvůli svým milovaným, blízkým a přátelům, když bychom věděli, že se blíží čas jejich smrti?
Náhlé a srdečné přátelství, které Rudi nachází v mladičké Japonce Ju, nám dává naději, že přátelství je možné najít v jakémkoliv věku a kdekoliv na světě. Rudimu dodalo sílu a chuť žít a uskutečnit poslední sen jeho ženy Trudi, vydat se navštívit horu Fujijamo.
Film končí poněkud trpce, když se vydáváme po pohřbu v Německu do restaurace za třemi sourozenci - Klausem, Karou a Karlem, kteří hodnotí životy svých rodičů. Na jedné straně je hořká ironie, že jim už nikdo nebude na obtíž, tak jak si to přáli. Na druhé straně, stali se z nich během krátkého času sirotci, což zřejmě nečekali.
A otce, který zemřel smířen se svým životem pod horou Fujijama a byl přesvědčen, že odchází za svou milovanou ženou, můžeme nahlédnout rovněž ze dvou úhlů pohledů. Byl to blázen, který se oblékal do ženských šatů své manželky a užíval si v penzionu s osmnáctiletou Japonkou? Nebo to byl muž, který nakonec našel, co hledal?
Tak - kde je pravda? A jaký pohled je správný? To nechám na vás…
Film Hanami – čas kvetoucích třešní byl natočen v roce 2008. Na žebříčkách sledovanosti se udržel téměř 30. týdnů a stal se tak nejúspěšnějším nezávislým filmem německé kinematografie a jedním z hlavních domácích filmů roku 2008.
Pokud se vám moje esej líbila, můžete si v příštích dnech přečíst obsah celého filmu.
Název filmu: Hanami – čas kvetoucích třešní (Kirschblüten - Hanami)
Film: Německo
Žánr: Drama/Romantika
Rok: 2008
Délka: 125 min
Režisér: Doris Dörrie
Herecké obsazení: Hannelore Elsner, Nadja Uhl, Floriane Daniel, E. Wepper, A. Irizuki. M. Brückner
Německá režisérka, spisovatelka a producentka Doris Dörrie (26. května 1955 v Hannoveru) patří mezi nejznámější německé tvůrce současnosti a vytváří divácky atraktivní nezávislé filmy. Mezi její filmy patří komedie "Muži" (1985) a komediální drama "Jsem hezká?" (1998).
Fotografie a odkazy:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hanami
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sakura
http://www.fdb.cz/lidi-fotogalerie/151932-elmar-wepper.html
http://www.csfd.cz/film/242892-hanami-cas-kvetoucich-tresni/?text=158625
