Všichni mu hópli na špek a tak bude Tomio Okamura prezidentem

  Aneb Všichni mu skočili na udičku, a tak se příštím českým prezidentem stane Tomio Okamura - pro úplnost korektnější ale delší, a proto ne tak úderná varianta titulku. Ale nejde ani tak o údernost titulku jako o to, jak geniálně pan senátor Okamura odhalil přetrvávající vliv bývalých českých a moravských úderníků, členů komunistické mafie, na dnešní společnost.  Věděl, že aby vzbudil pozornost, tak to musí udělat zábavně, a zvolil tedy jednoduchou tajenku s tím, že pokud by to náhodou vyšlo, bude to mít ohromný účinek. A světe div se, i když to bylo průhledné jako řízek v socialistické závodní kuchyni, ovšem mimo jídelen ústavů marxismu-leninismu a dalších mafiánských doupat KSČ, tak to neprokouknul ani jeden z mnoha kritiků Okamurova  blogu.

Nikoho ani netrklo třeba to, že pan Okamura uveřejnil svůj článek přesně v den výročí zahájení Norimberského procesu. K němu došlo půl roku po skončení války, kdy už NSDAP pochopitelně neměla žádný majetek, a nešlo tedy o jeho nějaké zabavení ale pouze o spravedlivé potrestání viníků.

V této souvislosti stojí za zmínku dva vtipné výroky pana Okamury z jeho blogu, kdy se snažil napovědět.  Jednak to, že „KSČ a později KSČM se od těchto lidí mnohokrát veřejně distancovala a omluvila za křivdy a zločiny, které ve jménu strany zločinci páchali.“  Tím dal jasně najevo, že  to bylo trošku málo nejen Antonu Pavloviči. Tak jako nebyl nikdo zvědavý na nějaké omluvy v Norimberku, tak měla být okamžitě zrušena KSČ i u nás. Tady měli Hitler a spol. trošku smůly v tom, že se válka neprotáhla ani ne o tři roky. To by totiž stihli povolat do vůdcova hlavního stanu mladého nadějného právníka Dr. Lubomíra Štrougala, který by je pak ze všeho bezpochyby vysekal. Vždyť není v historii podobného génia, který by byl celých 41 let na špici totalitního režimu, a přesto by po jeho fiasku nebyl vůbec zatracen ale naopak oslavován, a ještě psal o své totalitě bestsellery. Ale budiž, už se stalo, či spíš nestalo a KSČ jede dál.

Takže pan Okamura  přidal ještě silnější kalibr a to peníze. "Nebo máte na mysli zástupce demokratické legální parlamentní strany KSČM, která nikdy nestála za miliardovými zlodějnami jako většina vládních stran?“  Ani tady to ovšem žádnému z Okamurových kritiků nezapálilo, byť udělal z KSČM ty největší politické socky pod sluncem.  Jen to ovšem dokládá absolutní beznaděj naší společnosti. Kdy celou  totalitu KSČ dostávala jen na příspěvcích od svých členů a logicky nejlépe placených lidí v republice ročně miliardy. Část i ve valutách, neboť na přivýdělky na Západ jezdili prakticky jen členové KSČ. Nehledě na další příjmy ze státního rozpočtu.  Takže KSČM se zatím bez zlodějin docela dobře obejde, když jí úplně stačilo to, že si mohla ponechat bohatství, o které okrádala 41 let lid této země. Aniž by to koho zajímalo, aniž by se někdo snažil tyto prostředky dát třeba dodnes živořícím účastníkům třetího odboje.

Tímto originálním způsobem si pan Okamura zjevně připravil půdu pro to, aby konečně republiku probral. Přitom je třeba zdůraznit, že tak jako v Norimberku nebyli nijak souzeni tuctoví členové NSDAP, tak ani u nás jistě nikdo nemá zájem o nějakou šikanu těch, kteří do KSČ vstoupili často jen z hlouposti. Což se ale pochopitelně netýká třeba některých kandidátů na prezidenta, kteří postrádají jakoukoliv sebereflexi. Když jsou navíc vydíratelní komunisty, kterým pochopitelně zůstal v rukou nejen majetek ale také bohaté archivy KSČ. Včetně jistě podrobných záznamů o tom, jak se Jan Fischer nebo Vladimír Dlouhý jako kandidáti pod dohledem dvou zkušených soudruhů dva roky intenzívně připravovali na své členství v KSČ. Asi by to bylo velmi zajímavé čtení s ohledem na to, že třeba portrét jednoho z nich bude pět let viset ve všech třídách jako vzor zejména mravní čistoty pro všechny naše školáky. Ovšem to naštěstí už zřejmě neplatí, neboť o svém vítězství ve volbách podle všeho rozhodl právě na blogu iDNES Tomio Okamura. Jako jediný totiž má v úmyslu usilovat o zrušení KSČ.

Nezbývá než se těšit, k jakému vyvrcholení blog senátora Okamury nakonec dospěje. Je docela možné, že už brzy pan Okamura otevře notářsky ověřené vysvětlení k blogu, které před jeho uveřejněním zapečetil, aby nebylo pochyb o mnoha chytácích, které do blogu tak mistrně zapracoval. Vše jistě za přítomnosti mnoha japonských televizních štábů, a od nás minimálně za účasti již bezvoříškové Novy.