Upozornění: Tato firma byla zprivatizována StB

Už jen dva týdny zbývají do našeho předsednictví  a pořád nevíme, jaké bude naše entrée /trocha stylu, když už tedy přebíráme po Frantících/. Podle jedné z aktuálních titulek na Idnes, kde prezident Klaus opět zeširoka probírá praporky  mám strach, aby nakonec nezůstalo jen u mávátek.

Proto si dovolím, sice na poslední chvíli ale přece jen, předložit návrh o rozšíření již dávno stanovených zákonných norem, které jsou aplikovány od jogurtů až po průmyslové barvy, u kterých mimochodem byla už dávno zakázána životu nebezpečná rudá, obsahující olovo.

 Prakticky všude se musí uvádět seznam ingrediencí či způsob výroby nebo nabytí. Co tam kdo kdy přisypal, kde a kým byla třeba rybka chycena nebo jestli uzené viselo v komíně. Běda jestli by kontrola zjistila, že neviselo a kouř byl jen tekutý aromatický fejk, to by byla pokuta jako Brno.  Kupodivu ještě nebyl podán návrh, který by požadoval stejná pravidla, tedy uvádění možných škodlivých ingrediencí, i pro firmy samotné, ne pouze jejich produkty či služby.  

 Na často honosných vchodech sice dle zákona musí mít jestli jsou s.r.o. či a.s., to je ale asi tak všechno.  Takže dosud občan nemá vůbec možnost výběru v tom smyslu, že nemůže tušit, jestli majitelé nebyli agenty nebo spolupracovníky StB.  Takovou informaci bych uvítal např. v ubytovacích službách.  Díky Ústavu totality se třeba podařilo zdokumentovat chronologii udávání v jednom hotelu.  Ve kterém jeho ředitel se svou tehdy ještě družkou, oba ve funkci spolupracovník StB - agent, vedle běžného udávání dokonce udávali víceméně z dlouhé chvíle, když se ubytovali spolu hosté ze zemí s rozdílným politickým zřízením. To bylo jejich provinění a nic jim nepomohlo to, že za ubytování zaplatili a navíc udělali hotelu tržbu i v restauraci. Za to, že dali hotelu a tedy i jeho zaměstnancům včetně ředitele s družkou práci a tak i možnost výdělku, dostali bonus spočívající v následných potížích, které trvaly jistě až do pádu berlínské zdi.  

Tito hoteliéři - agenti, po privatizaci tedy už jen hoteliéři, podle mě už za socializmu vůbec nepochopili, v čem služba hotelového zařízení spočívá.  Ne pouze poskytnout hostu kavalec a lajntuch, ale svým způsobem i domov a tedy ochranu. Především proto, že si host za to zaplatil a také proto, že v civilizovaných zemích se to předpokládá. Svým jednáním, kdy mohli udáním způsobit hostu z totalitního státu v krajním případě i smrt, se ovšem zařadili do ranku středověkých mordýřů, kteří také často nabízeli přístřeší znaveným poutníkům jen proto, aby je v noci zavraždili. Způsoby se sice trošku liší, ale motiv - peníze, a důsledky - možná smrt, jsou stejné.

 Nevěřím, že by se charakter těchto pseoudohoteliérů po Listopadu nejak zásadně zlepšil, což se jistě i následně projevuje negativně i na jejich stejně špatném způsobu přístupu k hostům-klientům, podobně jako za totality. Proto bych byl rád, kdybych před ubytováním v hotelu měl možnost zjistit, s kým tam budu mít tu čest. Jak u nás tak i třeba v Německu, kde bych se ze stejných důvodů raději obloukem vyhnul hotelu v majetku agenta Stasi.  

Věřím, že tímto návrhem bychom přivedli Monsieura Sarkozyho do takové extáze, že by z Prahy v přímém přenosu jistě rád zvolal do své domoviny, že vlajky jsou zapomenuty.  A s radostí by interpretoval tento, věřím že prospěšný návrh.  Pochopitelně, že by byl platný především v exkomunistických zemích ale to by nebylo podmínkou. Naopak, jistě i např. Francouzi by uvítali tyto informace u firem exponentů StB, Stasi atp. usídlených ve Francii. Ještě bude třeba precizovat některé detaily, např. jak by se postupovalo u státních útvarů, ale to bude v zemi, kde máme experty typu pana doktora Jičínského jistě maličkost. Pak bude šance, že na naše předsednictví se opravdu nikdy nezapomene a bude zapsáno zlatým písmem do historie EU.