Rčení „Za dobrotu na žebrotu“ vystihuje asi nejlépe smršť útoků, která je nyní vedena ze všech koutů naší země na Rusko, včetně Vladimíra Putina. Korunu tomu dal pak prezident Zeman, který by „považoval za vhodné, kdyby v čele oné demonstrace stáli představitelé Ruska.“ Přitom Rusové nechali problematiky neznalé demonstranty zatknout jistě jen proto, aby se tak chránily zájmy České republiky. Včetně třeba velvyslance Vladimíra Remka.
Vždyť Vladimír Remek jistě ocenil srpnovou bratrskou pomoc v roce 1968 jako jeden z nejhorlivějších , a jen tak se mohl stát prvním českosovětským kosmonautem. Rozhodně tady jeho schválení bratrské pomoci 68 nikomu extra nevadí, jinak by se asi nestal za naše komunisty poslancem Evropského parlamentu, ani nynějším velvyslancem v Rusku. Zvláště zahraniční pozorovatelé včetně ruských tak logicky usuzují, že schvalování tehdejší sovětské bratrské vojenské pomoci už dávno není u nás ani džentlmenským přestupkem, spíše naopak. Což lze pozorovat u desítek vládních úředníků, např. u skoroprezidenta a ministra Jana Fischera.
A když pak ruské orgány zakročí, aby měla naše ambasáda v Moskvě klid na svou práci, tak se nám to najednou nelíbí. Tady ovšem selhala hlavně naše diplomacie. Už dávno měla informovat ruskou stranu o tom, že sovětská bratrská pomoc a následující normalizace pochopitelně znamenala tolik potřebnou výměnu kádrů, ze kterých je teď většina na vrcholu politických sil. Ale že prostě kvůli pár nechápavým staromilcům se tak nějak ještě na 21. srpen vzpomíná, jakože ten den ta pomoc přišla poněkud neohlášeně. Kdyby tuhle drobnost naši diplomaté ruské straně vysvětlili, jistě by teď k žádnému rozruchu v Moskvě nedošlo, pětiminutová demonstrace by v klidu proběhla, a nikdo by si toho ani nevšiml.
