Možná novopečený premiér Jan Fischer nostalgicky vzpomíná na své rodiče, jak v době jeho dětství chodívali pod heslem "Republice více práce, to je naše agitace" na různé brigády. Tu pomoci družstevníkům, když byla při žních potřebná každá ruka, někdy i do továrny a dost často třeba na půl roku do ostravských dolů. Do dolů se sice tehdy soudruhům dvakrát nechtělo, a tak tam byli posílání spíš nestraníci, ti si tam ale zato mohli něco navíc vydělat, na rozdíl od jednodenních brigád "z volnýho", které bývaly jen za sváču.
Ale je vidět, že to všechno mělo na Jana Fischera celkově pozitivní vliv, a tak když ho povolala republika na brigádu do funkce premiéra, neváhal ani vteřinu. Podobně jako dřív pan dřív soudruh Tošovský. To svědčí o jediném, že kádrová politika KSČ byla opravdu na úrovni, a že nomenklaturní kádři mají navždy pod kůží, že pomoc republice se neodmítá, nikdy!
Současně je to nejpádnější odpovědí všem antikomunistickým štváčům, usilujícím o zrušení KSČM. Je pravda, že se už při volbách párkrát stalo, že do důležitých funkcí zvolil ignorantský lid týpky bez komunistické praxe. Ale většinou s fatálními důsledky. Takže když bylo nejhůř a bylo zapotřebí rychle najít premiéra, už podruhé se nám všem hodila skvělá kádrová politika KSČ a její věčné rezervy.
A rýpalům, kterým se to snad nelíbí, je třeba vzkázat jediné. Měli jste dvacet let na to, abyste připravili možné kandidáty bez komunistické minulosti! Kdepak je máte?
Premiéru Janu Fischerovi je věnován i následující blog:
http://sestak.blog.idnes.cz/c/78320/Poslusny-urednik-Jan-Fischer-predsedou-vlady.html
