Podvody při MS v Liberci jsou skvělou zprávou!

Za pouhé dvě miliardy korun jsme totiž získali konkrétní údaje o tom, co by se v mnohem větším rozsahu dělo v případě, že bychom pořádali Olympijské hry. Připomeňme si, že původně nemělo stát liberecké Mistrovství světa v lyžování daňové poplatníky ani korunu. Pak zřejmě přišli organizátoři na to, že při samofinancování by se těžko mohly vyplácet zasloužené odměny, a tak podnikli úspěšný  lobbing a státní miliardy zajistili. Při přerozdělování tak vysokých částek se ovšem nutně museli dopustit mnoha nepřesností, takže zcela logicky se na scéně objevil NKÚ.  

Celou situaci nejlépe charakterizuje následující citace:

"Nás se toto zjištění opravdu netýká," říká za současný organizační výbor Zdeněk Soudný. "Ale co mě v této záležitosti zaráží a je mi líto, že NKÚ přišel s touto informací šest dní před zahájením mistrovství. Vždyť výsledky jejich šetření byly známy už 19. listopadu loňského roku! Domnívám se, že tím jen poškozují jméno MS a tohoto  sportu" dodal Soudný ve vyjádření pro iDNES.cz.

Takže podvádění nevadí ale informovat o podvodech, to už ano? Svérázná je také rada, kdy by se mělo šetření provádět a kdy už ne.  Jistěže rádi věříme, že se to organizačního výboru netýká, byť by mohl někdo poznamenat, že i jeho členové mají po skončení nějaký prezent slíben, třeba  v rámci nevinné provize. Část problému je ale i jinde.

Politice na všech úrovních se většinou věnuje určitý typ lidí, a to bez ohledu na právě panující režim. Ti, kterým nečiní potíže "naučit se usmívat  při ´zabíjení´" jak zpíval John Lennon ve svém Hrdinovi dělnické třídy /Working class hero - ...But first you must learn how to smile as you kill/. Mmch. píseň, která byla v BBC zakázána zřejmě z ideologických důvodů, byť jako záminka posloužil jeden fak.

Problém  České republiky leží v tom, že pro politiku disponovaní lidé se nemohli během svého totalitního působení dostatečně finančně zabezpečit přiměřeným způsobem.  Tehdejší stranické funkcionářské hvězdy tak měli často menší příjmy než třeba zelináři. Jistěže byli i výjimky, kdy se na někoho dostala např. levná vila po emigrantech, nepodařilo se to ale každému. Takže jejich odměna za  politickou práci většinou spočívala v drobnostech jako zájezd do  SSSR nebo na Kubu, přijetí dětí na školu  bez ohledu na jejich schopnosti a jiné, z dnešního pohledu spíš drobnosti.

Dokonce i soudruh, který se dostal k větším částkám musel být obezřetný, a tak si mohl pořídit maximálně žigulíka aby nevzbudil podezření.

Proto se po Listopadu tento druh lidí, vstupující do politiky, hleděl  především dobře hmotně zabezpečit včetně svých širších rodin, aby tak dohnal těch promarněných 40 let. To je ovšem dlouhodobější proces, který jak je vidět stále přetrvává. Tím, že se tomu věnovala většina politiků, tak se dosud až na výjimky všechny podezřelé kauzy, od záhadných privatizací přes topné oleje až třeba po Grippeny ve všeobecném politickém zájmu vždy nějak zaretušovaly.

Jak dokazují nynější liberecké události, proces hmotného vyčlenění se není u politického establishmentu ještě zdaleka ukončen. Buďme rádi, že stát v Liberci pozbyl pouze dvě miliardy. Během případné olympiády bychom vzhledem k násobku počtu disciplín přišli už o stovky miliard, nejméně tři až čtyři. Takže pokud Liberec rozsvítí oči většině z nás a olympiáda se v ČR konat  nebude, nakonec vyděláme či lépe řečeno ušetříme skoro všichni.

Ještě malé doplnění kvůli bezprostřední názornosti:

 Nynější, z části zpronevěřené dvě miliardy, tedy dva tisíce milionů korun, jsou bez ohledu na to jak mnoho se to může zdát opravdu pakatelem. 

Na jednoho z nás včetně kojenců atd. tak připadají pouhé dvě stovky. Jenže v případě Olympiády by těch miliard mohlo být až dvěstěkrát víc, a tak by každý z nás musel dát i dvěstěkrát víc těch dvoustovek, celkem by tedy na jednoho vyšlo 40 000 korun. Další komentář snad už není nutný.