Včera byl v MF Dnes článek "Režim trápil rodinu, ta chce miliony" o rodině manželů Kořínkových. Tu " Socialistický soud orazítkoval jako „problémovou“ a před šestatřiceti lety jim sebral jejich čtyři děti a totalitní režim později oba rodiče vláčel psychiatrickými léčebnami. Nyní jsou manželé již po smrti, přičemž zbylí členové rodiny teď požadují po státu 13 milionů korun."
Celý článek je na: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=166&r=mfjiznimorava&c=1226305 Včera se u krajského soudu ukázalo, že chybí klíčové důkazy o politickém pozadí případu, a jednání bylo odročeno. Bez ohledu na to jak vše dopadne, i pro případ dalších podobných žalob, je bezpodmínečně nutné stanovit závazná pravidla pro tyto kauzy. V žádném případě totiž není možné, aby případná odškodnění hradil stát a tedy všichni daňoví poplatníci. Tedy včetně těch, kteří se přímo na zločinech páchaných v režii KSČ pod záštitou jejích mocenských složek nepodíleli, a kdy naopak byli mnozí sami režimem rovněž poškozeni.
Čili odškodnění musí jít pouze z kapes bývalých straníků z Národní fronty, příslušníků ČSLA a VB, estébáků, milicionářů atd. Bude to spravedlivé i z toho důvodu, že tato část populace je nejen přímo odpovědná za tato porušování zákonů, navíc z toho profitovala i finančně a tak je i nyní lépe zabezpečena. Mj. proto, že měli tehdy lepší možnosti k výdělku, k funkcím což zhodnotili i při privatizacích, získání služebních bytů, nákupu konfiskátů po emigrantech nebo třeba ke studiu na VŠ atd.
Na rozdíl od poválečného Německa, na které jako na nástupnický stát Německé říše přešla veškerá odpovědnost za způsobené škody máme my /my nekomunisté/ výhodu v tom, že odpovědnost za tyto škody se dá přesně vymezit a na náhradách se tedy nebude muset podílet celý národ ale pouze přímý a jediný viník, Komunistická strana Československa. Po změně názvu z důvodů geografických změn tedy KSČM. Aspoň jednou budeme moci ocenit i skutečnost, že KSČM se nezřekla svého jména a nebude se tedy muset ztrácet čas dokazováním jestli je či není nástupnickou organizací KSČ.
Vina za tyto případy padá na KSČ jednoznačně, protože po vítězství ve zdánlivě svobodných volbách v r. 1948 vyhlásila a také pomocí nejhrubšího teroru neustále udržovala svou vedoucí úlohu, včetně asi nejfrekventovanějšího ekonomického termínu celé totality - přerozdělování všeho druhu. Nic tedy KSČM nebrání v tom, aby si tohle kouzelné slůvko připomněla a něco ze svého majetku opět nepřerozdělila, a tak alespoň částečně napravila některé škody. Jistě ji v rámci solidarity rádi přispějí i ti soudruzi, kteří sice po r. 1989 přešli jinam, své rodné straně ovšem vděčí jak za vzdělání tak i za dnešní pozice. Nepochybně půjde dobrým příkladem také premiér Fischer a ministr Kohout.
