Nemá Dr. Rath s tím vínem nakonec pravdu?

V Brně si ještě za hluboké totality koupil jeden soudruh bonboniéru v cukrárně, která je hned vedle vchodu do porodnice na Obilném trhu. Když ji rozbaloval aby nabídnul kolegům při jakési oslavě, vypadla z ní zasunutá pětistovka. Stát se mu to doma, tak by si jistě peníze ponechal s tím, jak skvěle nakoupil. Protože se ale tady dostal na stranické půdě do podezření, že bere úplatky zabalené do bonboniér, okamžitě věc oznámil Veřejné bezpečnosti.

Začalo vyšetřování, jehož  výsledek nebyl až tak překvapující. Vedoucí cukrárny totiž vypověděla, že občas „vykoupí“  bonboniéru za nižší cenu od jednoho primáře z porodnice. Ten se přiznal, ovšem nijak postižen nebyl. Ani ne snad proto, že byl zřejmě taky soudruhem, ale spíš že kdyby sám opravdu vyžadoval úplatky, těžko by je pak posílal dál vedoucí cukrárny. Prostě mu věřili, že si myslel, že mu nějaká rodička opravdu věnovala za porod jen boboniéru.

Jistěže se doba hodně změnila, a místo bonboniéry se už dává jak vidět víno, a bokem se zasouvá místo pětistovky už dokonce i třeba 7 milionů.  Ale pořád není důvodu nevěřit, že pan Dr. Rath je podobně naivní jako tehdejší porodník. Jen si prostě myslel, že když pomohl nějaké nemocnici k pár desítkám či stovkám milionů dotací, tak mu její zástupci jako gesto věnovali sedmičku archivního.

V tom případě ovšem jedná naprosto nepochopitelně, když jednak nezmínil na návštěvě u koho ten present dostal, a když vyhlašuje: „Nestojím o žádné pozice a posty, proto chci rezignovat.“  jak je uvedeno na titulní straně dnešní tištěné MFDNES.

Proč tohle všechno? Rezignovat kvůli tomu, že dostal sedmičku vína? Anebo je to trochu jinak?