Někteří blogeři se musí v diskusi fackovat, sdělují rudí kádrováci

Kádrováci socialistického typu předvádí v diskusích na blogu iDNES někdy opravdu dokonalé totalitní retro. Tím ovšem dávají mladým čtenářům možnost aspoň na chvilku si prožít jaké to bylo, když o budoucnosti každého člověka už od mládí rozhodovali rudí kádrováci z občanských výborů, uliček – jak byly familiérně nazývány Uliční organizace KSČ, škol či národních podniků, a hlavně kádrováci nejobávanější, z řad příslušníků Státní bezpečnosti a jejich spolupracovníků.

Za takové exhibice  patří těmto totalitním reliktům velký dík, protože jejich vyvolávání starých časů bývá v diskusích velmi autentické, a tak podává mnohem plastičtější obraz o totalitě než sebelepší článek v učebnicích dějepisu. Zřejmě i velké vedro se podepsalo na tom, že se mnozí diskutéři totalitního typu rozjeli pod článkem o možné kyberšikaně na blogu iDNES /kliknout prosím ZDE/ natolik, že na sebe prozradili víc, než jistě zamýšleli.

Prim hrál a stále ještě  hraje nick Ulánbátor či tak nějak, který bez váhání hodil do placu to, že zjistil přes známého poskytující internetový signál v Boskovicích, na jaké že to servery se přihlašuje autor zmíněného článku pan Petřík. Pak už jen stačilo nahodit něco o pornu, a hned přispěchal jistý šlechtic, aby to  rozvinul až k dětské pornografii, když sami zmínění dva diskutéři  se zjevným zalíbením ještě prohodili cosi o lolitkách a dívkách ještě bez ochlupení.

Čili tito dva diskutéři naprosto dokonale předvedli to, jak kdysi za normalizace podobně uslintaní a anonymní estébáci jako teď oni, vytvořili fotomontáže pornofotek Marty Kubišové. Což nakonec vedlo k tomu, že Martě Kubišové bylo na dalších dvacet let zakázano nejen zpívat, ale vůbec normálně žít.

Proto si važme toho, že dnes nám už nic takového nehrozí, byť někomu z blogerů se slabší náturou nemusí být tyto ataky příjemné.  Nezbytnost takových útoků ovšem opět tito diskusní výtečníci zdůvodňují tím, že prostě někteří blogeři píší takové články, že se jim musí v diskusi nafackovat. Abychom jim ale zase nekřivdili, neopomenou pak uvést i jména těch, kteří píší natolik dobře, že u nich to fackování nutné není.  Je až úsměvné, jak se tito novodobí  kulturtrégři vyžívají v tom, že v diskusích sami určují,  kdo je dobrý bloger a kdo špatný. Úplně stejně jako jejich totalitní předchůdci, kteří se cítili být povoláni k tomu, aby vychovávali  nového socialistického člověka. Třeba tak, že mu radili co číst, a z jejich hlediska nevhodné autory zase zakazovali či knihy rovnou pálili.Takže opravdu nic nového pod sluncem.

 I proto by neměli útlocitnější blogeři kvůli ať už opravdovým nebo jen domnělým atakům diskuse rušit. Každého, kdo někdy navštívil diskuse německých, italských nebo třeba anglicky psaných serverů musí nutně napadnout, jestli je rušení diskusí opravdu tím ideálním řešením jak prostředí internetu zkultivovat.

V těchto zemích nejsou totiž rušeny žádné diskuse, ani se na nich neobjevují vulgární ataky. Výjimkou jsou snad někdy komentáře u písniček na Youtube, které bývají ostřejší z důvodu zaslepenosti některých fandů. Ani tam se ovšem diskuse neruší, a pořádek udělají zasvěcenými reakcemi ostatní. Také na spíš mládežnických fórech typu Seznam nebo Xchat nedochází k problémům, byť i tam vystupuje značná část diskutujících pod přezdívkami. Ale když se najde někdo, jehož příspěvky postrádají slušnost a kulturu slova,  je ostatními odkázán do patřičných mezí, a dříve či později přijde na to, že na přísloví "S kloboukem v ruce projdeš celý svět" opravdu něco je.

Proč si tedy nemůžou podobně poradit dospělí třeba zrovna na Idnes? Je na vině totalitní stereotyp, kdy se 40 let zakazovalo diskutovat? Takže teď jsou někteří jak utrženi ze řetězu a plácnou do reakce co je napadne? A když už tedy někteří plácnou vulgární poznámku, tak zase ti slušní diskusi zakážou. Aniž by jim došlo, že i to je totalitní přístup, který v žádném případě problém neřeší. Ale je normální, abychom ještě další desítky let diskuse rušili?

Možná je chybou, že většina spoludiskutujících či autorů blogů dává na hrubý pytel okamžitě hrubou záplatu, čímž pochopitelně vše jen eskaluje. Lepší by bylo reagovat na nějaký vulgární výpad např. takto:

"Škoda, že jste - jistě jen pro nedostatek času - konkrétně nezdůvodnil, co se vám na článku/příspěvku nelíbilo. Zkuste to prosím, abychom se tak společně mohli oba zamyslet."

Tím "slovního útočníka" přinutíme k přehodnocení jeho postupu a upozorníme ho na to, že napsat nadávku je sice rychlé ale k ničemu, ve srovnání s tím, když se má názor už nějak zformulovat. Ze zkušeností se dá říct, že po takové žádosti se notoričtí kazisvěti už nevrátí, a pokud někomu něco ujelo třeba jen pod vlivem opilosti či únavy, přijde znovu i s omluvou.

Nezbytným předpokladem pro vyčištění diskusí je ovšem to, aby si ta lepší část vždy zachovala chladnou hlavu, a nesnížila se k žádným protiútokům. Tak rušivé elementy nenajdou žádnou odezvu, a dříve či později odpadnou a tím pádem se už nebudou muset rušit žádné diskuse.

Závěrem bych si dovoli navrhnout redakci blogu iDNES velký zlepšovák. Co kdybychom se aspoň trochu přiblížili tolik proklínanému Facebooku v tom, že by se dalo rozkliknout, kteří diskutéři ten který příspěvek doporučili?  Jistě by to vedlo k uvážlivější volbě toho, jestli doporučit či ne, a hlavně by bylo pak možné poznat, jestli nejsou za doporučeními jen příslušníci nějakého agitačního střediska.