Mýty o velkých penisech jsou neustále příčinou zbytečných tragédií

Na úvod citace z Lidovek 16.8.2008: Adolescenti jsou problémová skupina, potvrzují i odborníci. „Nejsou děti, ale ještě nejsou dospělí. Odpadá kontrola vlastním rodičem, protože maminku v koupelně nesnesou, stydí se,“ vysvětluje přednosta kliniky dětské onkologie. Rostoucí varle dospívající chlapec tak vítá spíš jako potvrzení své mužnosti. „A pak přijde k nám s dvou- či tříkilovým nádorem,“ připomněl lékař odstrašující příklady. To snad ne, pomyslí si zřejmě každý čtenář při představě, že by  taková horrorová situace měla potkat třeba jeho potomka. Pak se ovšem zamyslí, vzpomene na vlastní dospívání, a už si zdaleka tak jistý není.

Tápání při objevování vlastního těla, o druhém pohlaví už ani nemluvě, si většina z nás užila víc než dost. Asi proto, že každá nastupující rodičovská generace byla přesvědčena o tom, že všeobecný pokrok se nutně musí projevit nějak automaticky  taky v sexuální výchově. Proto si téměř každý rodič rád vsugeroval, že rodičovská asistence už není nezbytná  jako v době jeho dospívání, kdy byl příslušníkem poslední generace vyrůstající v nevědomosti. Tehdy by to ještě zapotřebí bylo, ale dnes, v době všech možných časopisů a hlavně internetu? Vždyť ti mlaďoši už toho vědí víc než my!

Ale je tomu tak opravdu? Nepřispívá třeba internet ještě k většímu zmatku v duši dospívajících? Problémy dívek třeba s malými ňadry necháme zatím stranou a budem se věnovat klukům. Začátkem problémů můžou být pravidelně se opakující Sněženky s obdivnou hláškou Viky, ty máš ale péro! Vyvrcholit pak vše může v nějaké porno ukázce. Klučina by byl ještě ochoten tolerovat nějakou odchylku ve velikosti s tím, že pornoherci musí přeci vynikat a když se jim tedy úplně nevyrovná, nemusí to být ještě tak velký nedostatek. Ale když ten rozdíl je přímo děsivý! Vůbec ho přitom nenapadne, že tak jako je půlka světa jeden fejk, tak i ten obrovitý penis je dost často jen kusem pryže /viz foto/.

Takže má zcela zákonitě problém, který je navíc všude kolem podporován, od reklam na zvětšení penisu až třeba po konstatování, že hodně chlapů si kompenzuje malý penis pořízením velkého auta. Důsledkem je neustále potvrzované poznání, ža malý penis je to nejhorší co může kluka potkat. Přitom ho vůbec nenapadne, že zřejmě ani psychologové, kteří občas zmíní různé situace jako kompenzaci malého penisu  mnohdy netuší, jak to s tou velikostí vůbec je. Dá se na to usuzovat podle toho, že snad ještě nikdo dosud při podobné úvaze neupřesnil, jestli má na mysli penis ztopořený nebo ochablý. Protože je to zřejmě všeobecně málo známá skutečnost, tak snad neuškodí knižní ukázka:

„Chtěl jsem říct, že penis má různou schopnost zvětšovat a zmenšovat svůj objem. Je to složitější, ale pro naše téma je důležité, že existují dva druhy penisu: masitý a krvavý. Jen na okraj, mám to z německé knížky a přiznám se, že v němčině mi to zní lépe, Fleisch und Blut Penis. Laicky řečeno, u krvavého typu se topořivá tělíska po naplnění roztáhnou a penis výrazně zvětší svůj objem. U masitého se tělíska jen naplní, ale vzhledem k odlišné struktuře už nerozšíří a penis zůstane prakticky stejně velký jako v ochablém stavu. Opravdu se to liší od jednoho k druhému, někde jsem ovšem četl, že zejména u černochů, mnohdy proslulých velikostí svých penisů, převažuje právě masitý typ. Závěr z toho je jediný, až potkáte slečnu vašeho života, vyjde to nastejno a vše bude, jak má být. Na čurání nebo sprchování je to jedno už nyní. Pro úplné skeptiky bych dodal, že když se na toho svého koukáte z horní perspektivy, zdá se vám menší, než je. Ale vaše slečna ho bude vidět bez zkreslení.“ 

Pro informaci ještě ukázka ze stejné knihy, zachycující mladou lékařku jak informuje dorostence právě o nutnosti kontrolovat si kouličky:

Vážnější chorobou je rakovina varlat, která se může výjimečně objevit již u chlapců vašeho věku. Je to závažné, naštěstí s jednou dobrou zprávou. Pokud se podchytí v ranném stádiu, dá se lehce vyléčit. Proto bude dobré, když si varlata zkontrolujete, třeba jednou za měsíc. Celé varle jemně promnete mezi palcem a prsty. Jestli zjistíte sebemenší bulku, vyhledejte okamžitě lékaře. Ne abyste se tím zatěžovali přehnaně. Je to forma prevence, jako třeba suspenzor u hokejistů. Když si ho nasazují, tak neuvažují nad tím, jestli je tam trefí puk. Ale mají klid. Totéž platí pro zmíněné samovyšetření. I když něco objevíte, tak v 99 případech ze sta to nic vážného nebude. Ale je lepší nehrát na náhodu a na kontrolu nezapomínat. Útěchou vám může být, že v tom nejste sami, my ženy si ze stejného důvodu kontrolujeme prsa.“Proto mně sahala na pytlíka a mačkala kouličky. Uklidnil jsem se, že mám všechno v pořádku. To je důležitější než pár centimetrů navíc.

 Možná, že těchto pár ukázek by mohlo být inspirací, abychom se pokusili zjistit, máme-li v rodině nějakého jinocha, jak na tom v tomto směru je. Případně odhodit falešný stud a zkusit s ním promluvit. Asi je většině jasné, že stát na tyto věci příliš času a zřejmě ani prostředků nemá. Podobně jako na očkování proti karcinogemu děložního čípku.  Dá se předpokládat, že naši politici své dcery očkovat nechali bez výjimky. A jen jim při jejich vytíženosti uniklo, že ne každá dívka má štěstí na to, aby jí rodiče těch deset tyček zaplatili také. Protože pokud by to jen trochu tušili, tak by odpovědní činitelé jistě pořídili vakcínu za zvýhodněnou cenu ve velkém pro všechny dívky. A postarali by se o další prevence. Vždyť by to bylo jen a jen pro zdraví národa, pro který se všichni dennodenně ať ve vládě či na různých ministerstvech tolik obětují.   Svým jednáním ovšem dávají poněkud všanc svoji reputaci. Nějaký škarohlíd by totiž mohl poznamenat, že např. jejich nekonečné diskuze o třicetikoruně připomínají žvásty o boji za mír v dobách minulých. Na ty existoval vtipný bonmot, že bojovat za mír je totéž jako souložit za panenství. Skoro bych řekl, že lepší než čekat na nějaký žertík, vystihující dnešní zdravotnictví by bylo to, kdyby někdo začal se stejnou vehemencí prosazovat bezplatné očkování pro všechny dívky. Jeho partaj by na tom jistě jen vydělala. A my všichni také. 

Závěrem malá informace, že ukázky jsou z knihy Beetles od J. Kudrnáče. Možná by nebylo od věci, nenápadně říct spřízněnému dorostenci aby si ji půjčil v knihovně /případně  Palác knih Luxor na Václaváku nebo  knihkupectví Šedivý v Brně na Masaryčce či Kosmas.cz/. Protože ale mladí muži většinou pro samé počítače na knihovny času moc nemají, třeba se jim šikne ještě jedna ukázka aspoň tady. Kousek minipřednášky doktorky z tělovýchovného, v rámci lékařské prohlídky:

„Ještě bych chtěla říct, že rozměry penisu většinu žen nezajímají.Ani muži si s tím hlavu lámat nemusí. Někteří zdánlivě vybavení jedinci se předvádí třeba v šatně na plovárně a snad tím získávají sebevědomí. Jestli jim to dělá dobře, budiž. Ale je chybné, pokud to naopak nahlodá sebedůvěru někomu jinému. Zvláště když velikost o ničem nevypovídá. Velké penisy při ztopoření svůj objem prakticky už nezvětší, zato ty relativně menší ano. Ve stavu erekce se rozdíly ve velikosti vyrovnávají. To ovšem ostatní tušit nemohou, jedině snad kdyby měli homosexuální zkušenosti. Přesto společnosti vládne mylná představa, že velikost penisu odráží mužnost. Je to absolutní hloupost.Jak může mít velikost penisu vliv na opravdové mužské hodnoty jakoschopnost postarat se o rodinu, vychovávat děti, mít dobrý charakter, rozhodné myšlení a mít jasno v tom, co chci v životě dokázat? Legrační je, že se do této problematiky zamotávají samotní autoři populárních publikací u nás i ve světě. Po vysvětlení, že velikost penisu nemá na nic vliv, jsou schopni vytáhnout různá přirovnání o tom, že není důležitá taktovka ale dirigent, nebo neustále citované také malý kašpárek může zahrát velké divadlo. I v jedné z mála našich knih na téma sexuality, která vyšla těsně po válce, Lidská duše a sex od Bohuslava Brouka, dochází k tomutozjednodušení. Přestože se jedná o v jádru dobrou knihu, její autor někdy podléhá zavedeným nepravdám. Kupříkladu konstatuje, že nehezký vzhled nebo malý úd podlamují sebevědomí mužovo. Ovšem bez dalšího vysvětlení, takže tím může někomu ještě víc uškodit. Formulace jako nehezký vzhled je přinejmenším odvážná a povrchní. Názory na krásu jsou subjektivní, každému se může líbit jiný typ lidí. Přitažlivost nespočívá pouze ve vzhledu, ale také milém a příjemném vystupování. Nehledě na bezpočet dalších vlastností.Pokud jde o malý úd, je to jen zavedené klišé mužského myšlení, že větší rovná se lepší. Tomu, kdo klade na velikost přehnaný důraz, je třeba říct jediné, ať si zváží, jestli je jeho penis důležitější než on sám. Touží dívky po velkém penisu nebo spíš po pořádném chlapovi?“