Díky tomuto zdánlivě nelogickému spojení si můžeme připomenout staré zlaté totalitní časy, kdy si lidé ještě nezáviděli, ale naopak pomáhali. Kdy se např. nikdy nemohlo stát, že by někdo přišel o jednou získaný vysokoškolský titul. Pokud se náhodou začte taky JUDr. Radovan Vítek, kterému aktuálně hrozí odnětí titulu z plzeňských Práv, možná mu i slza ukápne nad dojemným příběhem, který skýtaji dva zdánlivě suché dokumenty z archivu StB.
Na prvním je Záznam o vytěžení důvěrníka Huga, jinak posledního komunistického a po privatizaci i prvního kapitalistického ředitele hotelu Continental v Brně, a to vytěžení k osobě jednoho náměstka ředitele jiného hotelu v Brně. Záznam dokládá krásnou soudržnost dvou soudruhů, důvěrníka Huga a jeho řídícího orgána kapitána Chromého, kteří se sešli v předvečer výročí sovětské okupace v srpnu v roce 1989. Bylo to dramatické období, když den předtím - 19. srpna 1989 byla na tři hodiny otevřena tzv. zelená hranice mezi Maďarskem a Rakouskem, kdy se přes ni dostalo na svobodu několik set občanů NDR.
Proto se kapitán Chromý jistě uklidnil, že ho Hugo informoval o tom, že s osobou jeho zájmu nejsou po pracovní stránce žádné problémy, náměstek je "členem KSČ a v tomto duchu zřejmě i smýšlí", což byla důležitá informace, protože někteří soudruzi v tomto duchu opravdu nesmýšleli, a v KSČ byli jen proto, aby ji zevnitř rozložili. Důležitý je i závěr Hugova hodnocení, že náměstek "nemá sklony k intrikování a podrazům, jedná čestně a otevřeně".
V posledním odstavci pak Hugo projevuje starosti o studijní výsledky náměstka ve 3. ročníku na Vysoké škole veterinární, když "se studiem má značné problémy, některé zkoušky se mu nedaří udělat ani přes různé intervence." To je nádherné vystižení situace, kdy se čestnému a otevřenému soudruhovi snaží pomoci k dokončení vysokoškolského vzdělání jak jeho kolega, tak i Státní bezpečnost, včetně samotné VŠ veterinární, nyní VFU. Ta upřímná snaha pomoci soudruhovi k získání titulu, nezbytného pro výkon vedoucí funkce. Vždyť proč se asi soudruhu náměstkovi nedařilo některé zkoušky udělat ani přes různé intervence? Jistě jen proto, že jako "člen KSČ, který v tomto duchu zřejmě i smýšlí" měl velké starosti s ohrožením socialismu v naší zemi, to se pak opravdu těžko stíhá byť jen donést index k podpisu.
Teď by mohl někdo namítnout, že jako čestný a otevřený člen KSČ měl náměstek zkoušky skládat bez "různých intervencí." Jenže buďme upřímní, kdo si asi tak vymyslel, že i dělnické kádry musí mít na ředitelské pozici vysokou školu? Zatímco v 50. letech se mohl stát dělník ředitelem bez nejmenšího problému, stačilo být oddaným komunistou, s příchodem perestrojky k nám zřejmě imperialisti infiltrovali povinnost mít na vedoucí pozici vysokou školu, čímž měli být třeba dělníci této možnosti zbaveni. Což by byl ve státě s vedoucí úlohou dělníků a rolníků opravdu velký paradox.
Naštěstí se našly dělnické hlavy, kterým to pálilo, a tak třeba Hugo byl v Brně průkopníkem, když se stal jako jeden z prvních číšníků doktorem veterinární mediciny, se specializací hygiena potravin. Využil svých známostí získaných v hotelu Continental a začal studovat /Rozsah jeho známostí ocenil i nadporučík Šik ve druhém dokumentu/. V kruhu KSČ, StB a spřízněných profesorů z VŠ veterinární se našla shoda v tom smyslu, že o hygieně potravin ví Hugo všechno už od učňovských let, kdy se každý pikolík naučil, že při servírování musí být čisté ruce, talíře i ubrus. Jako absolvent tohoto oboru tedy škole nikdy ostudu udělat nemůže, a proto bude stačit, když se s dalšími předměty, jako třeba biochemií či anatomií, seznámí jen orientačně. Vždyť k čemu by mu taky jako hoteliérovi byly?
Je ovšem nutno podotknout, že si Hugo studium nijak nezrychloval, a docházel do školy celých pět let. Taky je třeba ocenit, že nijak nesoukromničil, a své zkušenosti ze svého úspěšného studia předával i dalším soudruhům či kolegům číšníkům, jako v tomto případě. Takže jistěže i náš náměstek již po Listopadu 1989 své studium nakonec úspěšně dokončil, protože na Veterině se pokračovalo dál v dobře zaběhnutých kolejích. Na tomto místě je třeba ocenit prozíravý postoj nyní Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, která po listopadových změnách žádné profesory nevyhodila, jak se stalo např. v nešťastném případě architekta Snášela na brněnské fakultě architektury. Nešťastném proto, že dost možná i pan architekt Snášel měl mezi studenty nějaké své chráněnce, třeba projektanty, kteří si jen potřebovali doplnit vysokoškolské vzdělání, aniž by měli v úmyslu hrát si někdy na architekty, šlo jim jen o titul, podobně jako Hugovi. A najednou možná příšlo vše vniveč, kvůli nějakým klíčům na náměstích.
Možná i tohle bychom měli mít na mysli, když se teď bude někdo snažit připravit o titul JUDr. Radovana Vítka. Zcela jistě titul nezískal proto, aby se jednou stal soudcem či prokurátorem. Zjevně mu šlo jen o získání určitého přehledu o právní problematice, podobně jako se Hugo spokojil se svou hygienou. Takže buďme velkorysí, a titul mu ponechejme, byť ho získal expresně. Však celých pět let ať si práva studují ti, kteří se jim budou chtít věnovat opravdu profesionálně. Nikdo jim v tom bránit nebude.
Na prohlédnutí dokumentů si prosím změňte úroveň přiblížení nejlépe na 200%. Dík, líp mi to nešlo.
