70 tisíc z milionu

Nechci zpochybňovat legitimitu této vlády a už vůbec ne říjnových voleb. Pravidla hry jsou nějak nastavena a i ta nejlepší pravidla občas vytvoří absurdní situaci. Ale...

Parlamentní volby v říjnu 2021 vytvořily v České republice trochu paradoxní situaci. Mírně přes milion hlasů dostaly strany, které neprošly přes uzavírací klauzuli. Dá se říci, že tím vznikla jakási „strana nezastoupených“, která by ve sněmovně představovala třetí nejsilnější stranu, s téměř dvaceti procentní podporou. Stávající vláda má tak na jedné straně podporu sto osmi poslaneckých hlasů, ale současně reprezentuje jen cca čtyřicet tři procent občanů, kteří se dostavili k volbám.

Ne, nechci zpochybňovat legitimitu této vlády a už vůbec ne říjnových voleb. Pravidla hry jsou prostě nějak nastavena a i ta nejlepší pravidla občas vytvoří absurdní situaci.

Politici rádi hovoří o tom, že je třeba dostat k volbám více voličů. Je pravda, že kdyby existovala strana nehlasujících voličů, vyhrála by zatím každé volby – ty poslední se skoro pětatřiceti procenty, při bezmála dvou milionech a osmi stech tisících hlasech. Na hlasy je to skoro stejný počet jako dostaly Spolu a ANO dohromady.

Tihle nevoliči jsou ale spolehliví. Politici je sice nepřesvědčí k volební účasti, ale současně se nemusejí bát, že by nějak zásadně změnili politickou mapu republiky.

Kdo hrozí tím, že politickou mapu přepíše, je ona milionová „strana nezastoupených“. Tihle lidé k volbám přišli a s vysokou pravděpodobností přijdou znovu. Politici by si měli být vědomi, že to bude právě „strana nezastoupených“, která rozhodne příští volby.

Od pátku 26.8. tu fakticky máme politickou krizi. Kupodivu ji neodstartovala opozice pokusem o vyslovení nedůvěry vládě (to přišlo až v pondělí), ale dva politici nejsilnější vládní strany – jihočeský hejtman Martin Kuba a ministr spravedlnosti Pavel Blažek, oba za ODS.

Pokus opozice o vyslovení nedůvěry vládě je možné považovat za nevinnou hru na četníky a na zloděje, proti tomu, co následovalo v sobotu 3. září. Na Václavském náměstí deklarovalo nedůvěru vládě 70 tisíc občanů, kteří se zúčastnili demonstrace platformy „Česká republika na 1. místě“.

O některých svolavatelích si můžeme myslet něco ošklivého, s jinými můžeme v mnohém nesouhlasit, ale dostat na jedno místo 70 tisíc lidí je úctyhodný výkon. V mnohém ho umožnila nastupující energetické krize a z ní plynoucí existenční nejistota, ale nejen ona.

Je skoro jisté, že oněch 70 tisíc je špička ledovce z milionové „strany nezastoupených“. Podaří se ji někomu konsolidovat ze změti roztříštěných straniček v jednu politickou sílu? Pokud ano – a tušení blížící se bouře tomu přeje - pak bude politická scéna České republiky vypadat náhle hodně jinak.

Pokud chtějí stávající strany zachovat plus mínus stávající stav, měly by se pokusit získat právě tyto nezastoupené hlasy.

Voliči „strany nezastoupených“ jsou z valné části konzervativní vlastenci, jak levicových, tak pravicových názorů. Ti levicoví mohou inklinovat k SPD nebo k ANO. Pro ty pravicové by alternativu mohlo představovat konzervativní křídlo ODS.

Problém, proč ODS alternativou nejspíš nebude, je její předseda. Byl to Petr Fiala, kdo účastníky sobotní demonstrace označil za proruské sily, které jsou proti zájmům Česka.

Petr Fiala je předsedou vlády, která příliš nezvládá inflaci a energetickou krizi, a která si možná ani neuvědomuje, že se už rozjela i politická krize. Budiž tak, není každý krizový manager, byť bychom ho teď potřebovali jak Boží požehnání.

Petr Fiala je ale politolog. Opravdu si profesor politologie nedokáže udělat prostou analýzu situace a opravdu rovnou zabouchne dveře před zatím 70-ti tisíci spoluobčanů.

Zatím jich je 70 tisíc. Další demonstrace bude 28. září a odbory svolávají svou na 8. října. Kolik lidí se na nich sejde? Je skoro jisté, že víc - nejspíš mnohem víc.

Budou ti lidé pro Petra Fialu zase jen proruské síly? Petr Fiala je premiérem České republiky - premiérem nás všech i těch, co jsme ho nevolili. My to víme. Ví to on?

Může se zdát, že pozice premiéra, který se v parlamentu opírá o pevnou většinu sto osmi hlasů ze dvou set, je jistá. Je ale jistá pozice předsedy ODS, kterému ožívá ve straně opoziční křídlo?

Vyměnit předsedu, který dělá školácké politické chyby, může nakonec strana z prostého pudu sebezáchovy.