Jednotný koncept DPH a vliv na rozpočet EU

Kladli jste si někdy otázky: Jak vzniklo DPH, Mohou si státy EU daňově konkurovat, Není systém reverse charge nespravedlivý, Vydělává ČR na tom, že je zapojena do systému DPH, a řadu jiných otázek? Chcete-li na tyto a podobné otázky znát odpověď, čtěte dál.

Jak každý ví, DPH patří mezi tzv. nepřímé daně. Nepřímé proto, že jsou uvaleny na spotřebu konkrétního zboží či služby, nehledě na tom, kdo si toto zboží nebo službu pořizuje. Tzv. plátci DPH fungují jako výběrčí daní pro stát, dochází tedy k nepřímému výběru daní. Zároveň, jak již sám název napovídá, na každém stupni ekonomického řetězce se pouze přičte přidaná hodnota výrobce nebo poskytovatele služby. Celá částka DPH za všechny mezistupně je pak odvedena státu ve chvíli, kdy se v řetězci objeví první neplátce.

Stručně o historii DPH

Koncept daně z přidané hodnoty vychází z jiných nepřímých daní, které v minulosti měly povahu spotřebních daní uvalených na konkrétní zboží jako cukr, víno, apod. (v historii hojně označované jako akcízy). Často mimochodem docházelo k výběru v naturální podobě.

Harmonizace v rámci EU

Již od založení Evropského společenství bylo jasné, že v rámci integrace Evropy bude muset dojít ke sjednocení daňového systému. Zásadním krokem k harmonizaci nepřímých daní bylo vydání První směrnice Rady (č.67/227/EEC) přijaté roku 1967. Touto směrnicí se členské země zavázaly do 1.1.1970 zavést do svého daňového systému tzv. všeobecnou daň ze spotřeby. Řada států však nestíhala zavádět DPH do svého daňového systému, což vyústilo k udělování výjimek. K faktickému spuštění celého sytému tak došlo až 1.1.1973, kdy Itálie jako poslední země zavedla DPH. 
Koncepce DPH nahrazovala zejména různé daně z obratu, které musely být relativně malé, neboť při několikanásobném obchodu se stejným zbožím dosahovaly horentních sum. To je také důvod proč se DPH v mnoha zemích stále někdy označuje jako daň z obratu.

Dalším významným posunem byla Šestá směrnice Rady (č. 77/388/EEC) z roku 1977, která uvádí obecný postup při uplatňování DPH. V roce 2007 došlo k nahrazení této směrnice Směrnicí novou č.2006/112/EC , která je dnes základní směrnicí v oblasti harmonizace daně z přidané hodnoty.

Harmonizace administrativy

Nedílnou součástí zavedení koncepce DPH je i harmonizace metodiky vykazování, součinnosti správních orgánů a označování ekonomických subjektů. Z těchto důvodů bylo zavedeno tzv. daňové identifikační číslo, které obsahuje kód země, ve který je daňový subjekt registrován k DPH. Zároveň lze pomocí DIČ snadno ověřit, zda je konkrétní subjekt registrován k DPH.

POZOR: Ne ve všech zemích je daňové identifikační číslo pro DPH shodné s DIČ pro daň z příjmu !

Evropská unie obecně klade velký důraz na digitální komunikaci, což je v dnešní době bezesporu dobře. Celá administrativa tak probíhá výhradně elektronicky. Aby bylo možné monitorovat jednotlivé přeshraniční operace v rámci EU, byl zaveden datový systém VIES (VAT information exchange system). Zároveň došlo k nahrazení celní kontroly pomocí systému INTRASTAT.

Evropský statistický úřad je tak na základě měsíčních hlášení schopen monitorovat vnitrounijní (intrakomunitární) obchod, pohyb zboží a služeb. I to je důvodem proč EUROSTAT jednoznačně patří mezi nejrozsáhlejší a nejpodrobnější zdroje informací nejen pro potřeby EU.

Minimální sazby

Zpočátku neexistovalo žádné omezení na výši jednotlivých sazeb, neboť se jednotlivé státy bránily jejich zavedení. Argumentovaly zejména tím, že

• harmonizace sazeb je zasahování do národní suverenity,
• sazby jsou nástrojem fiskální politiky, kterou chtějí řídit agregátní nabídku a poptávku,
• harmonizace může ohrozit příjmy státních rozpočtů a
• samozřejmě národní tradice, na které se upozorňuje dodnes.

Různorodost sazeb však kladla překážky další integraci a rozvoji mezinárodního obchodu. Problémem je zejména různá výše sazeb na stejný druh zboží v různých členských státech. V řešení tohoto problému byl učiněn velký pokrok zavedením systému reverse charge, tj. přesun místa zdanitelného plnění od dodavatele k odběrateli. Tento princip je také obecnou tendencí legislativního vývoje DPH, ke kterému směřuje každá legislativní změna v rámci EU.

Ačkoliv se v rámci EU stále nepodařilo sjednotit jednotlivé druhy základních a snížených sazeb, podařilo se zavést minimální sazby směrnicí č. 92/77/EEC. Ta vymezuje následující omezení zdola pro jednotlivé sazby:

• základní sazba musí být alespoň 15 %
• snížené sazby musí být minimálně 5%, přičemž v dodatku jsou uvedeny položky, které mohou být do snížené sazby zařazeny
• po přechodné období do roku 1997 bylo možné používat také super-snížené sazby, tj. 0 – 5 %

Celý koncept DPH postupně mění význam pojmu tuzemsko. Pod tím si dnes lze představit území všech členských států. Proto se také vývozem rozumí pouze vývoz do třetích zemí, tedy mimo EU. Ruku v ruce s problematikou DPH se také vyvíjí potřebné celní předpisy.
Je nutné zdůraznit, že všechny tyto procesy jsou zakotveny již v primárním právu Evropského společenství, tzv. Římských zakládacích smlouvách.

Odvody DPH do rozpočtu EU

Zavedením minimálních sazeb byl odstraněn negativní vliv tzv. daňové konkurence mezi státy, kdy silné velké státy mohly snižovat některé sazby tak, aby přilákaly zahraniční investice. Principy EU jsou založeny na spravedlivosti. Ani systém DPH není tomuto principu ušetřen. 
Mezi příjmy rozpočtu EU jsou totiž odvody z vybraného DPH (o rozpočtu EU ). Dle ekonomické aktivity jednotlivých ekonomik vzniká povinnost odvést do rozpočtu EU část příjmů inkasovaných výběrem DPH. Výše odvodu se stanoví:

1. Jako násobek inkasovaného DPH v členském státě a sazby ve výši 0,3 %
2. Přičemž maximální odvody jsou stanoveny jako 50 % z Hrubého národního důchodu (GNI)

Kolik tedy ČR odvádí z DPH do rozpočtu EU?

Dle statistik EUROSTATU byl Hrubý národní důchod ČR v roce 2011 3.550.743 mil. Kč
Strop pro maximální odvod je tedy 1.775.371 mil. Kč
v roce 2011 inkasovalo Ministerstvo financí na výběru DPH 277.899 mil. Kč
a do rozpočtu EU odvedlo 0,3 %, tedy pouhých 833,66 mil. Kč

Maximální odvodová sazba byla v roce 1985 1,5 %. Od té doby došlo k jejímu postupnému snížení až na nynějších 0,3 % (výjimky mají do roku 2013 Rakousko – 0,225 %, Německo – 0,15 % a Nizozemí, Švédsko – 0,1 %).

Nelze tedy než shrnout, že na jednotném konceptu daně z přidané hodnoty Česká republika neprodělává, ba naopak těží z větší otevřenosti zahraničního obchodu v rámci Evropské unie.

DPH ve světě mimo EU

Je třeba také zmínit, že ne všude na světě je zaveden koncept daně z přidané hodnoty. Například v USA namísto DPH mají „sales tax“, daň z prodeje. Důležitost DPH v rámci příjmů státního rozpočtu se také různí. Obecně je DPH pro příjmy státního rozpočtu o to víc důležitější a významnější položkou, čím obtížnější je výběr daní z příjmů. To je také důvodem, proč například v zemích Jižní Ameriky, jsou příjmy z DPH klíčovou složkou příjmů.

Vždy je potřeba se dívat na daňové zatížení obyvatelstva jako na celek a detailně prozkoumat strukturu výběru daní a jejich užití. V souvislosti s DPH a tendencí ministerstva financí pod taktovkou ministra Kalouska ke sjednocení obou sazeb DPH se často dává za vzor Dánsko, kde existuje pouze jednotná sazba DPH ve výši 25 %. Ta je zároveň po Maďarsku, kde základní sazba činí 27%, druhá nejvyšší v celé EU. Pan Kalousek však již záměrně nezmiňuje, že kompenzací pro obyvatele Dánska jsou například jedny z nejnižších odvodů na sociální pojištění – sazba 0,6 % nebo rozsáhlý systém stipendií pro většinu vysokoškolských studentů, který je financován právě ze zdrojů DPH.

Pokud Vás zajímá, kolik se vybere na DPH v jiných členských státech a tedy kolik odvádí ostatní členské země do rozpočtu EU, prohlédněte si následující tabulku. 
Zdroj: EUROSTAT, data za rok 2010, údaje jsou uvedené v milionech EUR

Country
Belgium	25.229	75,69
Bulgaria	3.322	9,97
	10.420	31,26
Denmark	23.245	69,74
Germany	180.220	270,33
Estonia	1.257	3,77
Ireland	10.056	30,17
Greece	16.308	48,92
Spain	57.845	173,54
France	135,498	406,49
Italy	96.834	290,50
Cyprus	1.597	4,79
Latvia	1.192	3,58
Lithuania	2.180	6,54
Luxemburg	2.455	7,36
Hungary	8.442	25,33
Malta	477	1,43
Netherlands	42.654	42,65
Austria	22.735	51,15
Poland	27.535	82,61
Portugal	13,517	40,55
Romania	9.493	27,48
Slovenia	3.012	9,04
Slovakia	4.182	12,55
Finland	15.261	45,75
Sweden	33.833	33,83
	111.866	335,60
Iceland	756	2,27