Politické semafory a kličkovaná.

Tak je po volbách a mocenský víceboj jež spíše připomíná ping-pong se rozjíždí nanovo. Jednou vyhrají oranžoví a jednou modří a nebo jakákoliv jiná barva. A je jedno v které zemi se tak děje. Snad jediné co je předem zaručeno je hledání způsobu jak volební sliby neuskutečnit a lámat si hlavu nad tím jak to před veřejností náležitě obhájit.

Prognózy po volbách, kdo kde s kým a jaká křesla obsadí vypadali například v Německu jako omalovánky pro děti. Koalice semaforu( červení sociální demokraté, žlutí liberálové a zelení), jamajská(černí křesťané, zelení plus liberálové). Jak neškodně to zní, skrývá se za tím ten známý kolotoč kdo komu bude oponovat a s kým se bude chtít dohodnout a s kým nikoliv.

Sociální stát, práci všem, bezkorupční politiku, města lidem, průhlednost a spousta jiných slibů, že až člověk může získat dojem neposkvrněnosti. Záplava volebních sloganů jež mají upoutat voliče, vyvolává na tvářích jedněch úsměv s trochou škodolibosti -Tak se ukaž co umíš a návaly vzteku na straně druhé s dovětkem- Co tu blábolíš. Nebylo by od věci veřejně konfrontovat politiky na konci jejich volebního období s tím čeho dosáhli.  Před zvolením se na plakátech dušují jak nás nezklamou a jak dají věci do pořádku. Za nějaký čas se dozvídáme že to co udělali, byť je to v přímém rozporu s volebními sliby, bylo nevyhnutelné. Že by to snad nevěděli? Možná jsou jen obětí jevu co se dá nazvat přizpůsobování pod dohledem vyšší moci. Moci peněz a rozhodovat. Ono se hezky hospodaří se sumami co mi nepatří a pak se následně ani neomlouvat za to že se stala chyba.

Zdá se že barevné kolo štěstí, jež se každých pár let zastaví na té či oné barvě politického spektra je tu pro to, aby si tím opozice a vládnoucí navzájem zametali chodníčky po kterých se pohybují na politické scéně a předávání žezla moci připomíná tenisový zápas. V konečném důsledku jsme to mi kdo doplácí na účinnost nesprávných rozhodnutí. Jedni si něco odhlasují a za chvíli přijdou druzí co to vyvrátí a prosadí po svém. Pokud zkrachuje firma lidé si najdou jiná zaměstnání někde jinde, ale stát nemůže občany přestěhovat do jiného státu kde se jim daří lépe.