Svátky lásky a vydírání

Počasí už udělalo malou ochutnávku jak by to asi mělo vypadat za dvacetčtyři dnů a mnozí z nás mají takové lehké šimrání okolo žaludku když se podívají do kalendáře. Pokud nemáme koupený zájezd někam daleko a nebo do země kde Ježíška a Santu neznají, tak máme malou šanci nebýt aspoň trošku ovlivněni tou takzvanou vánoční náladou. Kdo by si nepřál být se svou rodinou,  tím koho má rád či je mu blízký a pro křesťany jsou tyto dny opravdu svátky svátků. Ale...

Je zajímavé se koukat kolik lidí obrátí oči v sloup, když už na konci října se v některých obchodech objeví dekorace a tiše si přeje aby ten blázinec roku vůbec nebyl. Nejde o vánoce samotné, ale o ten nezbytný marast kterým musí většina z nás projít aby to vše klaplo pro ten jediný moment.

Prosinec byť má nejvíc volných dní ze všech ostatních jeho kalendářních kamarádů, znamená pro spousty lidí nejvíce odpracovaných hodin z celého roku. Uzávěrky roku, plánování na příští rok a vůbec stihnout vše co se odkládalo jaksi na neurčito. Už to samo o sobě je dost stresující. A pak ještě ty všechny vánoční firemní večírky a party. Snad jako lehká náplast můžou u někoho být vánoční prémie.

Zkombinovat toto s normálním provozem rodiny, naplánovat a uskutečnit to v kterou adventní neděli se napeče a v kterou se uklidí  a kdy se pojedou  nakoupit ty tuny jídla, je logistický a organizační oříšek. Ženy chtějí  aby vše klaplo a muži se jaksi instinktivně straní spoluorganizování a tak to mnohdy krachne. Kolik lidí zažilo že se rodiče právě na tento den pohádali a padnul i návrh na rozvod? Unavená maminka nebo babička z maratónu příprav a nebo nepokryté obavy z toho kolik že to vše stálo, je zápalnou šňůrou vánočního emočního vyhrocení a nezachrání to ani slavnostní tabule. Kdo a nebo co nás v tyto dny přeprogramuje na emočně přecitlivělé živočichy? Proč se nejvíce sebevražd stane právě o vánocích? Proč je po nás požadováno muset někoho mít rád právě v tuto dobu? A proč se stalo skoro společenským faux pas nic v tento den nedostat?

Cítím v tuto dobu ve vzduchu takový lehký nádech vydírání a nejen emočního ale i ekonomického. Myslím že před sto lety nebylo hlavním tématem vánoc kolik peněz se utratí za dárky. A obchody se nás neustále nesnažili přesvědčit, že bez nového televizoru, playstation, voňavky či jiného sortimentu komerčního lahůdkářství to nebudou ty pravé svátky. Už se těším až bude v hlavních večerních zprávách oznámeno, že jsme tenhle rok utratili za dárky o tolik miliónů víc a tím dosáhl konzum dalšího rekordu. Samozřejmě následováno lednovými výprodeji, kdy je až o 70% levnější to co se neprodalo před svátky. Jak velký je potom zisk, když se prodejci jeho dvou třetin dobrovolně zřeknou? Možná by jsme mohli nechat nákupní závody a šílenství na leden. Vydělat chce každý. Benzín a nafta jsou nejdražší z celého roku. Ne,  to nemá nic společného s tím že jako o letních prázdninách spousta lidí cestuje. Je to odůvodněno chladným ročním obdobím a topnou sezónou.

Jistě máme na vybranou jak vánoce strávíme. Přeji všem na které toto nedolehne, jsou imunní vůči komercializaci a nebo mají jiné zkušenosti, ať si Vánoce užijí. O obětech  novoročních předsevzetí to bude jindy.