Když argumenty docházejí nebo chybí

Na můj vkus hodně často se v poslední době setkávám se rčením „To je jako za třetí říše“, z úst  některých ve veřejném životě činných osobností. Proč se někdo rád opírá, o tuto nepochybně jednu z nejčernějších etap dějin jednoho národa, co se s tím dodnes úplně nevyrovnal? O to horší, když někdo celý národ hází do jednoho pytle s člověkem co ani nebyl rodilým Němcem, nýbrž Rakušanem. Ne není to obhajoba tohoto režimu, jen mne znepokojuje že takto může dnes ještě někdo argumentovat.

Jak může někdo přirovnávat to co udělal prezident Sarkozy k deportaci Židů?  Dostávali snad oni 400 euro na osobu a vraceli se do země svého původu a následně se vraceli zpět? Reakci zastánců lidských práv chápu, ale jako hlava státu má právo učinit opatření proti ilegálním přistěhovalcům. Jak jsou provedena je věc druhá. Proč však vztahuje ruce na pomoc ke svoji kamarádce kancléřce Merkelové, když prohlásí že Německo má v plánu udělat to samé. Že by jeho napoleonské ego trpělo nedostatkem argumentů na to obhájit své činny?

Na druhé straně se nestačím divit když prezidentka svazu válečných vyhnanců Erika Steinbach prohlásí, že Polsko zbrojilo a mobilizovalo už dávno před tím než bylo v roce 1939 napadeno Hitlerem. Čímž zpochybnila váhu odpovědnosti za běh dějinných událostí z dob minulých. Následně to korunovala výrokem „Má pokřivený charakter“. Na adresu Bartoszewského, člověka co je polským vládním zmocněncem, přežil Osvětim, byl pronásledován komunisty, je bojovníkem za nápravu vztahů národů poznamenaných fašismem a byl dvakrát polským ministrem zahraničí. A na svoji obhajobu prohlásí, že to řekla z důvodu pocitu izolovanosti v politické straně jíž je členkou. S těmito názory se ani nedivím, však jako argument  naprosto nedostačující.

A tvrdit o někom že má mozek Heydricha, když se ve své knize zaobírá původem národů, jejich genetickou výbavou a typickými národnostními rysy, migrací, míšením ras a jaké možné účinky či dopady to může mít na další rozvoj evropské společnosti, je argumentačně velmi prázdné. Kniha se přitom opírá o vědecká fakta vědců a univerzit celého světa co se zabývají demografií. Stačí ji dočíst do konce, kde je přehled čerpaných zdrojů.

Šuplata jsou dobrá na příbory v kuchyni ne pro hodnocení dějin nebo lidí. Jsem toho názoru, komu chybí argumenty ať raději nesahá k dogmatům  tam kde chybí vlastní názor.