Školní obědy zdarma aneb u nás v Kocourkově

Vláda tento týden vrátila ministru školství Robertu Plagovi k přepracování jeho návrh na zavedení bezplatných školních obědů. Kde se hysterie kolem obědů zdarma vzala a proč všechny dosavadní kroky proběhly špatně?

Poslankyně Kateřina Valachová si kdesi přečetla, že některé děti hladoví, a proto bez dlouhého přemýšlení ohlásila novelu školského zákona, která má všem dětem v mateřských školách a žákům 1. stupně základních škol zajistit obědy zdarma. Zdarma samozřejmě nebudou, protože se na ně složíme všichni z našich daní… Premiér Andrej Babiš na podání exministryně školství zareagoval smečí, že na bezplatné obědy dosáhne ještě mnohem více žáků, než je uvedeno v jejím návrhu. Vzápětí ministr školství Robert Plaga zpracoval vládní novelu, která obědy zdarma nabídne jen dětem rodičů, kteří pobírají přídavky. Jeden nepromyšlený návrh stíhá druhý a není čas sledovat, kde se zrovna nachází míček populismu, natož aby někdo přerušil hru a řekl, že vládnutí má nějaká pravidla a takhle se zákony v civilizovaných zemích nepřijímají. 

Místo toho, aby vláda postupně plnila své programové prohlášení, prosazuje náhodné a nepromyšlené nápady, které bleskurychle zavádí, aniž by byly prodiskutovány alespoň s odbornou veřejností, když už k nim nenechá zpracovat odborné analýzy. Huráakce „obědy zdarma“, ukazuje, jak chaoticky se v České republice vládne. Stejný postup jsme již zažili v případě slevy jízdného, kdy vláda místo slíbeného zvýšení platů učitelům umožnila žákům levně dojíždět do škol, kde je ale nemá kdo učit, protože pedagogové prchají ze školství jinam, kde se za práci platí.

Je zvykem, že než se změní zákon, dané ministerstvo zpracuje tzv. RIA, což je zkratka z anglického označení, jež bývá překládáno jako „hodnocení dopadů regulace“. V této analýze se předkládá vždy několik variant řešení problému, rozebírají se jejich klady i zápory a možné dopady, aby byl nakonec vybrán ten nejlepší postup. Ohledně zavedení obědů zdarma ale žádná RIA nevznikla. Ani nemohla, protože návrh změn byl zpracován narychlo přes Vánoce a oficiálně zveřejněn 3. ledna 2019 s tím, že už 7. ledna 2019 ho projedná vláda. Byl tedy vynechán i další důležitý krok - vnější připomínkové řízení, kdy se mohou k návrhu novely vyjádřit oficiální připomínková místa, jako jsou organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců nebo jednotlivá ministerstva, v tomto případě například ředitelé a zaměstnanci škol. Ministerstvo školství oba kroky vynechalo. Výsledkem bude legislativní paskvil, který mohou zachránit už jen poslanci a senátoři svými pozměňovacími návrhy.

Co novela z ministerstva školství přináší? Bezplatné obědy by dostávaly jen děti rodičů, kteří pobírají přídavek na dítě. Tato dávka ale v současnosti slouží právě k tomu, aby z ní rodiče svým dětem obědy zaplatili. Vytvoří se pro ně vlastně nová sociální dávka, aby děti dostaly oběd a rodiče mohli ušetřené peníze použít např. na nákup cigaret (v horším případě) nebo něčeho jiného pro děti (v lepším případě).

Současná podoba bezplatných obědů je rozhodně nekoncepční. Organizují ji paralelně dvě ministerstva – školství a sociálních věcí, aniž by nějak vzájemně spolupracovala nebo svou činnost koordinovala, což není první ani poslední případ. Peníze putují přes jednotlivé kraje, přičemž některé se rozhodly, že tamější rodiny bezplatné obědy vůbec nepotřebují. Kupodivu takto postupoval např. Ústecký kraj, kde je potřebných dětí nejvíce. Dalším prostředníkem jsou neziskové organizace. Peníze se tudíž nedostanou do škol přímo a hlavně se často nedostanou k těm dětem, které by bezplatné obědy potřebovaly nejvíce. Ani v novém systému ale spousta rodin na obědy zdarma nedosáhne, protože nebudou splňovat hlavní kritérium, přestože jejich finanční situace může být velmi špatná - matky samoživitelky, lidé s exekucemi, zaměstnanci pobírající minimální mzdu apod.

Na druhou stranu systém, kdy mají obědy zdarma plošně úplně všichni žáci, jak je tomu např. ve Finsku nebo nově na Slovensku, se může jevit jako plýtvání. Učitelky, které musejí držet dohled nad žáky v době oběda, často bědují, jak velké množství jídla děti vracejí a kolik potravin se musí následně zlikvidovat. Zklamané jsou i kuchařky, které za minimální mzdu jídlo vaří, aby se nakonec velká část obědů vyhodila. Částečným řešením problému by mohla být podmínka, že proplaceny budou výhradně obědy odebrané, aby je rodiče včas odhlašovali alespoň dětem, které nejsou ten den ve škole. Jinak by plýtvání jídlem zdarma nabylo obřích rozměrů. Mimochodem, současná platba rodičů je jen třetina celkových nákladů na školní oběd, rodiče vlastně platí pouze nákup potravin, vše ostatní již dnes dotuje stát. Bezplatné obědy pro každého by znamenaly větší počet uvařených jídel, takže náklady by dále vzrostly o platy nových zaměstnanců a plánovaných skoro 6 miliard korun ročně by zřejmě nestačilo…

Co by mohlo být uvedeno v RIA nebo zaznít v připomínkovém řízení, kdyby ho ministr školství neobešel? Například, že na oběd zdarma bude mít nárok každé dítě, jehož rodič podepíše čestné prohlášení, že v daném školním roce je jeho finanční situace tak špatná, že nemá 25 až 35 Kč denně na oběd pro své dítě. Žádná jednotlivá rodina by tak nepropadla sítem adresného systému a zároveň by se neplýtvalo financemi na bezplatné obědy pro děti bohatých rodičů. Ministerstvo práce a sociálních věcí by pak školám tyto obědy proplácelo. Rozhodně to není projekt, který by měl být financován z napjatého rozpočtu resortu školství, protože strava nijak nesouvisí se vzděláváním. Jinou variantou je, že půjdou náklady na obědy odečíst z daní, jak je tomu nyní u plateb za mateřskou školu. Čím více podobných variant a možných dopadů by bylo v hodnocení dopadů regulace uvedeno, tím lépe. Na analýzy a promýšlení věcí ale není v Kocourkově čas, u nás se novely zákonů připravují týden…

Komentář původně vyšel ve středu 9. ledna 2019 v tištěné MF DNES s titulkem Obědy zdarma aneb u nás v Kocourkově.