Shakespeare by z toho radost neměl, a co teprve Palacký či dokonce Strobach. Že Vám tito pánové s onou souvislostí komunismu a 17. listopadem 1989 nic neříkají. Zapřemýšlejte... Přeci jen tam něco bude. Aneb mládí by se mělo vzpamatovat.
Doktor Antonín Strobach. Zdroj: http://upload.wikimedia.org/Jan Vilímek (autor portrétu)
Jak prosté. V jednoduchosti tkví krása (chcete-li síla), a proto Shakespeare svým výrokem z jeho nejznámější hry posloužil jako inspirace k mému článku. Být, či nebýt? To je přeci oč tu běží, ale k tomu se vrátím později. Co Palacký? Nic, že byste měli omezené historické vnímání? To Vám pak onen pan Strobach nemůže říkat vůbec nic. Oba dva pánové měli něco do činění se sněmem v Kroměříži, který se konal v období datatovaném mezi léty 1848 - 1849. Že stále nevíte, jakou by to mělo mít souvislost s komunismem a s naším, každoročně omílaným listopadovým datem. Nebojte, brzy se alespoň malinko přiučíte.
Vraťme se ale k samé podstatě. Dámy a pánové, mohli byste mi, pěkně prosím, osvětlit, proč každý rok se vydáváte 17. listopadu na ta samá místa, kvůli tomu samému problému, zvonit "klíčema" ? Proč hlavně mladí lidé tyto věci dělají, když v podstatě nemohou tušit, o co šlo. Velmi vyhraněně se stavím proti mladým lidem ( konkretizujme si onen věk, od 18 let), kteří se vydávají "protestovat". Protože v podstatě opakují to, co se dělo 17. listopadu, ale nemá to s tím nic společného. Pokud jsou nespokojeni s vládou a režimem, ať si najdou jiný způsobem vyjádření svého názoru než avizované zvonění nástroji, které otvírají dveře našich domovů a nebo raději, ať se lépe vzdělávají, aby na onen pomyslný "trůn" mohli usednout oni a změnit chod naší země. A co by vlastně chtěli? Změnit demokracii zpátky na komunismus. Když všichni tak vesele dnes na Staroměstském náměstí onu demokracii "pohřbili". Většina lidí si stěžuji na to, jak to v tuto chvíli v naší zemi vypadá a vzpomínají na komunismu, ale vrátit by se do něj nechtěli.
Vidíte v tom ten určitý paradox. Dříve se sedmnáctého zvonilo proti kominusmu a na podporu nabytí demokracie. Dnes se zvoní proti pomyslné demokracii a nabytí pomyslného komunismu, kde podle dotazovaných lidí, bylo lépe. Co se žádá? Aby bohatí dávali chudým (větší daně bohatým)? A co takhle Robin Hood, ten by tu, pěkně prosím, někde nebyl? A víte, oč vůbec žádáte? Jaký jste si představovali systém? Počestnou a spravedlivou demokracii, která by bohatým brala a chudým dávala. Zemi bez násilí a život v pravdě a vítězství?
Sami víte, že jste žili v iluzi něčeho, co nikdy nemůže vzniknout. Pokud existují pojmy typu "korupce, úplatky,s chodek státní rozpočtu" a hlavně lidé, kteří tyto pojmy v hojné míře berou jako své "děti", nemůže naše země dosáhnout pokoje.
No a co onen Palacký a Strobach. Ty projednávali kdysi v roce 1848 otázku zákona o zrušení poddanství a roboty, který navrhl Kudlich. Co myslíte? Sami víte, jak to dopadlo. V září toho samého roku bylo zrušení deklarováno a stvrzno podpisem samotného císaře. Ony "obstrukce" trvaly pouze týden? No, to by mě upřímně zajímalo, jestli by naše vláda byla schopna něco závažného v krátkém časovém úseku schválit. Sami vidíte, jaké podstatné otázky se řešily tehdy. A teď mi odpovězte, jaké podstatné politické otázky, které by zemi pomohly, se řeší nyní?
Ticho po pěšině, a přitom schodek státní rozpočtu stoupá, stoupá a stoupá...
