Měla to být taková pohodová procházka

Dívala jsem se na to už tolikrát zezdola a říkala si, že jednou tam nahoru vylezu. Pět a půl kilometru od kostela, máček, to dám. Jsem zvyklá na horší štreky.    

Frýdlantské cimbuří. Dle fotek šťastlivců, kteří už tam byli, luxusní výhled, skály, dřevěný kříž.

 

V sobotu nadešel den D.

Zaparkovala jsem nedaleko nádherného hejnického kostela, pro jistotu zapnula navigaci (no jo, už zas!) a vydala se na cestu. V batohu petku vody a sluchátka. Která jsem nakonec vůbec nevytáhla.

Trasa okolo rodinných domků a kempu nebyla nijak zajímavá, prostě procházka, žádné stoupání.

Mírné, ale pořád snesitelné stoupání přišlo až nedaleko Černého potoka. Na rozcestí u vodopádu zbývalo do cíle pouhých 1,8 km. Jenom? Pche, to už tam budu cobydup!

Možná jsem přeslechla odněkud zeshora pobavený smích, včetně komentáře: „Hihi. Naivko z paneláku!“

Devět set metrů před vytouženým cílem se mi do cesty postavily kameny. Spousta kamenů. S navlhlým listím mezi nimi. Stála jsem před volbou – šlapat po kamenech, nebo ťápnout do toho listí. Ťápla jsem jen jednou a botaska mokrá. Nevadí, druhou mám stále suchou. Dopr..! Tak už ne.

Na spadlém kmenu přes cestu si nějací mládežníci tvořili asi stopadesát selfíček. Nechtěla jsem být vedlejší hvězdou Instagramu, tak jsem zatím doplnila tekutiny a trpělivě čekala, až se holčina po stopadesáté první našteluje do sexy pózy.

 

Po kamenech přišel poslední úsek k vrcholu. Ten nejprudší. Netrénované svaly, hlavně hýžďové a stehenní se bouřily proti necitlivému zacházení a kdyby mohly, umlátí mě transparentem s nápisem: BYLO NÁM SNAD NA GAUČI ZLE?

Ani to mě neodradilo. Nahoře již prosvítalo slunce a vykukovaly skály- znamení, že cíl je nadosah.

Do cesty se mi ovšem postavila jedna z nich. Obejít nešla, sejít také ne.

S písní od skupiny Olympik na rtech jsem zdolala i tuto překážku. Ano- po zadku.

 

Přede mnou se objevila nádherná scenérie, kvůli které se vyplatilo sem vyšplhat. Byla ve mně sice malá dušička, když jsem s roztřesenýma nohama vylézala po žebříku až k dřevěnému kříži, ale ten výhled!

Když jsem se dostatečně vykochala (dle vzoru vynadívala), vydala jsem se na cestu zpátky. Po skále, kterou jsem předtím sjela po prd..eli, jsem se vydrápala nahoru díky stromku, jehož kmen mi posloužil jako madlo.

Strmé klesání jsem zvládla, i tu zatracenou kamenitou cestu. Spadlý strom byl opuštěný, využila jsem ho tedy jako občerstvovací stanici. Nalila do sebe další půllitr vody a ignorovala pocit plnosti v močovém měchýři.

Přála jsem si už být co nejdříve u auta. A proč zdlouhavě chodit po cestě, když si to mohu zkrátit přes les? A ušetřit tím nějaké metry? Zhodnotila jsem pohledem terén. To dám, je tam spousta stromů, kterých se mohu zachytit. Vykročila jsem levou nohou (to byla určitě chyba, vždycky pravou!) a za polohlasného mumlání: „Nesmím uklouznout! Nesmím uklou...Áaaaaááá!“ jsem zhruba deset metrů sjela po zadku a cestou si zvládla odřít do krve i lýtko. To se dělá, narafičit mi do cesty suchou větev?

Ty vole, ale zkrátila jsem si to o celých sto metrů, jasný! Že jsem špinavá jako prase, no á?

 

Do toho mi znovu začal nadávat močák. Prej – nejsem retenční nádrž.

Chtěla jsem tomu utéct. Když poběžím, třeba mě to přejde. Nevnímala jsem namožené svaly a běžela. Jako Forrest. Nevěděla jsem kam, ale běžela.

Uběhla jsem asi tři sta metrů, pak jsem ucítila, jak moje močové ústrojí zvedá pomyslnou závoru a mává praporkem a..přidřepla ke kraji a bylo mi v tu chvíli úplně jedno, jestli okolo projde skupina dětí z tábora, nebo němečtí důchodci s hůlkami.

Měla jsem štěstí. Moje one woman show se obešlo bez tleskajícího obecenstva.

Pak jsem začala vnímat krásu okolní krajiny a zpěv ptáků. Cestou potkala pána se psem, kterého jsem zdravila, když jsem šla nahoru. Pravda, vypadala jsem více opotřebovaněji, takže mě zřejmě poznal až podle hlasu.

 

Nikdy dříve jsem tolik neocenila krásu hejnického kostela, jako teď, když jsem ho měla nadosah a k autu mi zbývalo posledních pár desítek metrů. Měla jsem chuť jít dovnitř a vhodit minci, jako poděkování tomu nahoře, že jsem to přežila.

 

A na co jsem, hergot, s sebou tahala ta sluchátka?

dosáhla jste vrcholu, milostivá!

 

Autor: Šárka Andrlová | pondělí 11.7.2022 12:06 | karma článku: 23,63 | přečteno: 908x
  • Další články autora

Šárka Andrlová

Městečko a dům, který neexistuje

Nebo existuje? Možná ano. Ale pouze v mých představách. Kdysi jsme měli v městečku Hejnice stavět dům.

11.6.2024 v 11:57 | Karma: 12,93 | Přečteno: 369x | Diskuse| Poezie a próza

Šárka Andrlová

Kam se poděli staří dobří Chinaski?

A proč se bojím otevřít konzervu, aby na mne nevyskočil Marek Ztracený? Samé otázky. A nejčastěji mi běží hlavou, když se marně snažím naladit na rádiu v autě něco poslouchatelného.

2.5.2024 v 9:44 | Karma: 21,51 | Přečteno: 604x | Diskuse| Ostatní

Šárka Andrlová

Jak Liberecký kraj vyhazuje peníze do kanálu...pardon, do kolejí

Tak nám začátkem roku přidali nové vlakové spoje. Předcházel prý tomu velmi podrobný průzkum. A výsledek?

26.4.2024 v 13:17 | Karma: 33,80 | Přečteno: 3933x | Diskuse| Společnost

Šárka Andrlová

Není možné se splést aneb „Vraťte se k vyšívání, dámo!“

Okomentovala jsem sportovní blog. Jejda, to jsem si naběhla! Protože jsem se spletla. Chudáci Procházka s Paterou.

23.4.2024 v 17:48 | Karma: 19,15 | Přečteno: 673x | Diskuse| Poezie a próza

Šárka Andrlová

Výluka skončila, radujme se! Vážně?

Tak nám 8.června skončila jedna výluka. Z Železného Brodu do Staré Paky. Nejvíce si, myslím, oddychli výpravčí ze Staré Paky. Už jim muselo z celodenních telefonátů od nás, průvodčích, drnčet v uších.

11.6.2023 v 14:28 | Karma: 23,18 | Přečteno: 666x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Jan Hamáček

27. listopadu 2013,  aktualizováno  13.6 14:55

Jan Hamáček stál v letech 2018 až 2021 v čele ČSSD, na funkci rezignoval po sečtení hlasů ve...

Na ozdravném pobytu se dětem rozjely zažívací potíže, záchranáři jich šest odvezli

13. června 2024  14:15

Šest dětí a dva dospělí v noci převezli záchranáři z hotelu Orlík na Příbramsku do nemocnice....

OBRAZEM: Tělo na těle. Do megavězení v Salvadoru přivezli další dva tisíce vězňů

13. června 2024  14:11

Do věznice v Salvadoru s kapacitou 40 tisíc osob, která je považována za největší na americkém...

Výtržník se vezl na spřáhle vagonu. Když z něj slezl, šel přímo před vlakem

13. června 2024  14:02

Se svým životem hazardoval muž na železniční trati na Plzeňsku. Sedl si totiž na spřáhlo posledního...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 139
  • Celková karma 21,85
  • Průměrná čtenost 2863x
Zasloužilá matka osmi dětí (tří vlastních a pěti vyvdaných). Průvodčí v tyrkysových "vobludách." Autorka knihy Cesta do blikajícího pekla. Druhá kniha-Tajemství domu v L. právě vyšla!

Seznam rubrik