Městečko a dům, který neexistuje

Nebo existuje? Možná ano. Ale pouze v mých představách. Kdysi jsme měli v městečku Hejnice stavět dům.

Nedopadlo to. Proč, o tom jsem psala v jednom ze starších blogů. Ten nahoře měl s námi zřejmě jiné plány.

Nedopadlo ani moje první manželství. Důvody zde rozpitávat nebudu, soukromé věci na blog nepatří a není potřeba se v nich nijak rýpat.

Když už bylo jasné, že stavba domu nebude realizována, zdál se mi jedné noci sen. Hodně bláznivý sen. V něm už jsme kopali základy a narazili na...lidské kosti. Ano, i takové kraviny se člověku zdát můžou. Jenže někdo se vzbudí a hodí sen za hlavu. Ne tak já. Mně se v té hlavě, plné neveselých myšlenek na budoucnost, začal honit příběh. Začalo to ostatky a končí?

Skončilo to novou knihou. Mezitím, než vyšla, jsem si našla práci snů, stačila se rozvést a znovu vdát.

Dům, který nikdy nestál, ožil alespoň v knize. V městečku, o kterém tam, pod smyšleným názvem píšu, našel své nové štěstí můj exmanžel.

Proč se Hejnice změnily v Loužetice a jak jsem na ten název přišla? To také sama netuším. Urodilo se to v mojí hlavě zcela nahodile, ale hned potom jsem začala googlit, zda město někde v ČR neexistuje.

Aha, jen Loužnice. Dobrý je to. Spokojeně si odfrknu, že nebudu vykrádat cizí obce.

Ten dům v knize je něčím prokletý. Asi proto neměl nikdy existovat. Anebo měl? Myslím, že by nepřinesl štěstí ani nám.

Název je úplně všední, nezajímavý, jen posuďte: Tajemství domu v L. Co je záhadné L? Není to něco podobného, jako luzné X v seriálu Cirkus Humberto? Nakladatelství se nejdřív název nelibil. Doporučili mi ho změnit. Týden jsem si lámala hlavu, zavařila všechny kličky mého mozku, abych nakonec vymyslela něco jiného, poslala jim návrh, načež mi bylo řečeno, že ponechají ten původní.

A víte co? Já toho náhradníka použiju pro mou další knihu. Dostala jsem to totiž rozkazem.

Napiš druhý díl! Musíš! Dokonce zazněla výhrůžka“ Nebo tě budu chodit strašit po nocích a to nechceš.“

Hm, to fakt nechci.

Tímto dávám dočasně k ledu svůj blog na Idnes, protože nelze sedět jednou pr...í na dvou židlích. I když ta moje...ááále nic.

Mějte se tady hezky. Pac a pusu.