Mobil

Jsem hrdou majitelku mobilu už osm let. Samozřejmě ne toho samého, ale oblíbila jsem si jednoho výrobce – Nokii. Má téměř blbuvzdorné ovládání (věřte mi – slovo „téměř“ je namístě). Bohužel mi současný typ telefonu odchází mílovými kroky do Věčných lovišť.

Nastává okamžik pravdy a já se poohlížím po novém telefonu. Tady je ale jádro pudla. Zdá se, že mi Nokia přestává stačit. Našla jsem celkem zajímavý typ LG, jenže při čtení recenze jsem narazila na větu, u které jsem se zarazila. Přesto, že mám téměř neomylnou intuici, co se týče druhých lidí, pravidelně mi vyrazí na čele studený pot, když se dočtu, že daný přístroj se ovládá „intuitivně“. Co to k sakru je?! Bezvadně odhadnu, že se děti chystají vyvést lumpárnu, ještě než k tomu dojde. Neomylně cítím, když jim v tom chce nějaký z mužských pomoct. Ale intuitivní ovládání elektrospotřebičů mne uvádí v záchvat zuřivosti. Jediné, co mi intuice tichým hláskem povídá, když dostanu do rukou nový telefon, je „To bude zase průšvih!“. Operátor by mi neměl účtovat ty desítky omylem odeslaných prázdných nebo napůl rozepsaných zpráv a další desítky hovorů, kdy si človíček na druhém konci pomyslného drátu poslechne jen romantické šumění mé kapsy popřípadě cinkot klíčů uvnitř kabelky. Teprve po více než roce užívání svého telefonu jsem zjistila, že když jsem na začátku probírala věci, které tam naházel výrobce, složku JAVA jsem mazat pravděpodobně neměla… Tento převratný názor jsem ovšem získala až ve chvíli, kdy jsem se divila, že mi v mobilu nechce fungovat Tetris. Ano, teprve takhle pozdě jsem zjistila, že se dají sehnat hry do telefonu. Další věcí je odolnost telefonu. Jsem aktivní člověk a tak můj mobil musí umět to co já a ještě mnohem víc. Tady je drobný výčet mých podmínek, které musí splňovat:

1. vydržet zimu a to nejlépe pod vrstvou sněhu, když ho v zápalu koulovačky někam odhodím
2. vydržet čtyřicetistupňové vedro i následné zchlazení vodou, když ho na koupališti shodím do bazénu
3. vydržet okusování, ožužlávání a oslintávání od lidských i zvířecích mláďat
4. vydržet mou zvědavost ve stylu – co se stane, když odmontuju tenhle šroubek?
5. vydržet letecké dny (ano, jsem čas od času vzteklá)
6. vydržet lidskou blbost (volám i na úřady, a to mám co dělat abych se nerozsypala sama, natož takové malé plastové nic plné kablíků a destiček)

Můj nynější komunikátor takovými zátěžovými testy prošel, proto si vysloužil mou úctu a tak s ním v návalech vzteku většinou švihnu pouze o měkkou postel. Toto je jedna z mála odměn, kterou mohu svému budoucímu telefonu přislíbit. Nedoporučíte mi náhodou nějaký model? ;o)