Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak chtěl můj manžel zabít zloděje!

Když jste na dovolené, relaxujete a slunce vám prohřívá tělo i duši, snáze zapomenete na všechno špatné na tomto světě, a začnete vidět všechny lidi kolem sebe, jako ty nejhodnější bytosti, které vám přeci nechtějí ani nic ukrást, ani vám jinak uškodit...no jo, byla jsem naivní, co?

S manželem jsme před několika lety vyrazili do Chorvatska a ubytovali se v krásném městečku Rovinj. Našli jsme si na internetu takový příjemný Bed & Breakfast. Když jsme přijížděli a obdivovali malebné prostředí, povšimli jsme si, že prakticky každá rodina pronajímala své pokoje. Jeden dům krásnější než druhý s velkými, pěstěnými zahradami. V tom nadšení jsme se v noci nechávali ovívat čerstvým vzdouškem přes pootevřené balkonové dveře ve výšce něco mezi přízemím a prvním patrem. Dokážu si představit, co si ted' myslíte...No, prostě dva troubové. Všechny noci nám to prošlo...zákon schválnosti nám uštědřil tohle překvapení až tu poslední. Manžel mi říkal, at' ty dveře zavřu, ale já jen : „Prosim tě, viděls ten vysokej plot, jakym je tenhle barák vobehnanej? Kdo by sem lez?!“ A tak jsme se uložili ke spánku, větřík příjemně foukal, prostě pohoda.. Následuje moje verze prožívání: Probudí mě šílený řev mého muže. Rychlostí vystřelené kulky z praku zaujmu pozici na všechny čtyři, jak kočka, co zvětřila dobře vypasenou myš. Rychle se rozkoukám a vidím manžela, jak se s křikem neandrtálského šílence snaží oběhnout zepředu postel, a i když jsem v rozčílení, snažím se o přívětivý hlas: „To je v pořádku zlato, nic se neděje. Bud' v klidu, byl to jenom sen.“ V duchu: „Ježiši marja, von má snad epileptickej záchvat nebo co.“ Koukám, jak se mlátí na zemi před postelí, furt řve, jak magor, najednou vylítne, otevře ty balkonové dveře a chystá se vyskočit přes zábradlí. Já v duchu: „To ho asi štípla vosa, nebo má nějaký halucinace, kurník, on se snad chce zabít? Co blázní, sakra?“ Čapnu ho, aby fakt nevyskočil a už přichází k sobě: „Byl tu zloděj! Viděl jsem ho! Ležel jsem v posteli, furt jsem se mlel, nemohl jsem spát, otevřel jsem oči právě v momentě, když jsem uviděl pomalu jdoucí černou postavu před naší postelí. Já myslel, že jsi to ty! Že jdeš na záchod! Sáhnul jsem na tvoje místo a čekal, že tě nenahmatám, ale tys tam ležela! Nevím, co se to ve mě stalo, ale neváhal jsem ani vteřinu a toho šmejda chtěl zabít holýma rukama! Uklouzl jsem na tom koberečku před postelí! Tady mají ty dřevěný parkety strašně naleštěný! No hele, rozbil jsem si koleno! Koukej, jak si dal pod náš balkón i židli, aby sem vylez!“ Opravdu jsem tomu nechtěla uvěřit. Nevím, jestli jsem byla víc v šoku z toho, že se nám v pokoji producíroval zloděj, a nebo z reakce mého drahého. On je velice klidný člověk, lidumil, skoro až plachá duše a ta jeho reakce mě opravdu překvapila. Koukám, hledám, co by mohlo chybět, ale vidím jak mojí tašku, tak kufr i všechny manželovi věci. Zbytek noci jsme spíše probděli než prospali. Ráno jsme začali balit věci a já: „Hele, neviděls mojí ledvinku?“ No, odpověděla jsem si sama. Tak tam fakt ten ksindl byl! S ledvinkou si nadělil pod stromeček (tedy pod palmu) můj mobil, fotoaparát (se všemi fotkami z dovolené), sluneční brýle a mojí nejoblíbenější propisku. No, naštěstí žádné drama...mohl si třeba vzít klíče od auta a my mohli štrádovat domů pěšky. Koukli jsme se na sebe, trochu hystericky jsme se zasmáli, ani jsme nemuseli mluvit. To jen ty naše oči říkali: „My jsme fakt naivní trubky.“ No, už se stalo. Touhle historkou už jsme pobavili spoustu přátel (samozřejmě i s hereckými výkony) a já jsem vděčná za to, že jsem toho zloděje neviděla! Ono totiž spatřit v noci černou postavu pomalu obcházející vaší vlastní postel, asi není žádný med...

Autor: Kateřina Santin Čiháková | čtvrtek 20.2.2014 16:18 | karma článku: 20,58 | přečteno: 2358x
  • Další články autora

Kateřina Santin Čiháková

Chybí rodný jazyk, když žijete v zahraničí?

Žít daleko od místa, ve kterém jsme se narodili, není lehké. Vědí to ti, co se stěhují v rámci naší malé země např. za prací nebo partnerem, a vědí o tom své i ti, kteří opustili ze stejných důvodů naší krásnou republiku a žijí daleko v zahraničí. Jak se s tím, co nám na domově chybí vyrovnat?

15.3.2014 v 11:08 | Karma: 18,41 | Přečteno: 794x | Diskuse| Cestování

Kateřina Santin Čiháková

Dáš si se mnou kafe?

Asi nejčastější otázka, kterou za den dostávám. Člověk se musí naučit s tímto milým dotazem pracovat, jinak by riskoval snad i výbuch srdce. Můj vztah ke kávě byl ze začátku hodně komplikovaný. Z Čech jsem si přivezla zarputilý názor, že káva škodí našemu zdraví a člověk se na ní stává závislým. Na průměrně 6 dotazů denně: „Katerina? Prendi un caffè?“, jsem v minulosti rázně a pyšně odpovídala: „No, grazie. Non bevo caffè.“ V překladu: „Ne, děkuji. Kávu nepiji.“

11.3.2014 v 17:46 | Karma: 10,25 | Přečteno: 704x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Santin Čiháková

Byla jsem jen hloupá slepice, ale milovali mě!

Žila jsem si jako málokterá slepice v okolí. Měla jsem celou zahradu pro sebe. Za plotem jsem vídávala krásná zvířátka. Byli to psi a kočky různých ras, ale já jsem nevypadala jako oni. Vím to, protože jednou jsem zahlédla svůj obraz ve skleněné výplni a moc jsem se sama sobě nelíbila. Měla jsem krátké, tenké pařáty, tělo pokryté peřím a v obličeji veliký špičatý nos. Záviděla jsem ten roztomilý čumáček mojí kočičí sousedce.

28.2.2014 v 18:24 | Karma: 9,56 | Přečteno: 710x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Santin Čiháková

Je libo ošmatlané rohlíčky, mladá paní?

Při mé návštěvě Prahy si jdu jako normální člověk udělat nějaké zásoby toho jídla, kterým se budu na několik dní živit. S nadšením vyrážím do blízkého supermarketu. To ještě netuším, jak mi spadne čelist.

7.2.2014 v 18:16 | Karma: 20,11 | Přečteno: 1678x | Diskuse| Praha a střední Čechy

Kateřina Santin Čiháková

Jako poprvé...

Podívám se z okénka dolů a pod sebou vidím barevná políčka a zelené lesy. Čechy! Jsem doma...Cítím se super, vyschlé hrdlo čeká na první doušek zlatavého moku a žaludek touží po gulášku...Připoutat se, přistáváme! Zábava začíná!

5.2.2014 v 22:12 | Karma: 8,93 | Přečteno: 461x | Diskuse| Praha a střední Čechy
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Německá policie v Hamburku postřelila muže, cepínem útočil na strážníky

16. června 2024  13:37,  aktualizováno  17:37

Německá policie v neděli po poledni poblíž hlavní hamburské třídy Reeperbahn postřelila muže...

VIDEA TÝDNE: Poslední návštěva Čaputové v Praze nebo Macron pod tlakem pravice

16. června 2024  17:32

Událostem minulého týdne dominovaly hlavně volby do evropského parlamentu a reakce na výsledky....

Žhář z Kolumbie je amatér, ale žádný hlupák. Nebude odporovat, tvrdí Blažek

16. června 2024  16:53

Cizinec podezřelý ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku nebyl...

Rock for People z pohledu policie: přestupky v dopravě a krádeže mobilů

16. června 2024  16:18

Na čtyřdenním festivalu Rock for People v Hradci Králové, který skončil v noci na dnešek, policie...

  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1274x
Před lety vyměnila rušnou Prahu za tichou vesnici v podhůří Alp v severní části Pádské nížiny. Lektorka angličtiny, která se snaží přenést vlastní nadšení pro tak krásný jazyk místním obyvatelům.