Gospelový koncert aneb nevaž se, odvaž se!

Poslední píseň představení už nesedím v hledišti, nýbrž stojím mezi zpěváky na pódiu a vyju (zpěvem bych to nenazývala): „Ohhh, happy daaaaay!“ I to se vám totiž může stát, když zavítáte na některý z koncertů gospel!

Poprvé jsem ho viděla na vlastní oči a slyšela na vlastní uši minulý rok. Letos jsem neodolala si tento strhující zážitek zopakovat. Pan dirigent je můj kamarád, se kterým jsem pracovala a zůstali jsme přáteli. Často mi o gospelu vyprávěl a já ho s velkým zájmem poslouchala. A tak jsme s manželem vyrazili za kulturou. Jelikož byl do sálu malého divadla vstup volný, lidí se sešlo požehnaně. Začala pacifikovaná bitka o místa. Sál už byl dostatečně zaplněný, avšak některá místa byla stále ještě volná. Ženu se uličkou, div nezakopnu a ono ejhle, na všech sedačkách se valí bundy a kabáty na znamení-obsazeno! S manželem to už, už vzdáváme a hle, dvě volná nezabundovaná místa! Následuje zdvořilostní otázka: „Je tu volno, madam?“ Paní neochotně odpovídá: „No, asi to tak vypadá!“ Sedíme! Ta madam byla kyselá, protože nedostatečně rychle nezakabátovala místa pro další tetičky a strýčky. Světelné efekty na pódiu hrály všemi barvami. Čtyřčlenná kapela mladíků byla připravená. V sále se setmělo, ruchy ustaly a prostřední uličkou, ze zadní časti divadla, se pomalu přibližovala asi třicítka tleskajících a výskajících zpěváků, kteří nás vyzývali k témuž chováni. Lidé nesměle tleskali, a tak jsem si i po americku výskla (což se při gospelu skoro musí). Manžel se chtěl studem asi někam zahrabat pod sedačku, protože tušil, že tahle show mě v klidu nenechá. Proč vám ale o gospelu píšu? Na tomto koncertě mne zaujalo několik věcí. Můj kamarád-dirigent je úžasný zpěvák, ale také báječný vypravěč. Kdo kdy slyšel něco o gospelu? Známe ho z amerických filmů jako Sestra v akci, že? Tohle můj kamarád dobře ví, a proto nás mezi písněmi zasvěcoval do historie gospelu. Vyprávěl nám o tvrdém životě černochů, kteří byli přivezeni do Ameriky a prodáváni do otroctví. Zpěvem vyjadřovali touhu po svobodě,svá osobní trápení, i do nich ukrývali kódy s radami, jak utéci do severních států, kde bylo otroctví již zrušeno. Zpěv pro ně znamenal modlitbu. Všichni samozřejmě anglicky nerozumí, a tak před začátkem každé písně, bylo příjemné vyslechnout její význam, i část jejího překladu v italštině. Když jdete na koncert do divadla, tak asi nečekáte, že budete muset něco dělat (tedy kromě tleskáni). To jsme si také všichni mysleli. Byli jsme pomalu, ale jistě „zahříváni“ otázkami o tom, jak se máme, jestli se nám dobře sedí, jestli se stojícím dobře stojí a pak přišel „šoking“ asi pro všechny. Pan dirigent začal: „Gospel je o sdílení. Nejde mluvit o sdíleni, když my stojíme, zpíváme a tleskáme, a vy sedíte a díváte se na nás. Postavte se prosím s námi.“ V očích mnoha lidí nastala panika. Taková situace přivádí většinu z nás do velkých rozpaků. Pan dirigent měl ale úžasnou schopnost nás strhnout svým nadšením! Zkrátka celé divadlo bylo na nohou. Pokračoval: „Otočte se k vašemu sousedovi, podejte mu ruku a představte se.“ V sále nastalo všeobecné švitoření. Ten stud z nás začal pomalu opadávat. Skupina nasadila jednu z těch rytmických písní a celý sál se začal pohupovat v kolenou. Někteří páni a hlavně některé dámy to rozjeli s náležitou radostí. Přede mnou seděl asi sedmdesátiletý pán. Vstal (sotva se držel na nohou), tleskal, některými pohyby naznačoval dokonce i tanec. Do tváře jsem mu neviděla, ale z jeho těla vyzařovala taková radostná energie toho okamžiku. Došlo k onému sdílení...Nebyla jsem vedena k víře v Boha, ale vůbec jsem se necítila mezi převážně katolickým obecenstvem mimo. Když nás ke konci pan dirigent vyzval ke společnému zpěvu na podiu, neváhala jsem! Moderní gospel mluví spíše o osobním vztahu k Bohu. Není to už skupinová prosba o svobodu jako tomu bylo v minulosti. Je to něco jako zpověď, vypraví o tužbách a přáních jednoho člověka, ale je to také děkování a vyjadřování vděčnosti. Gospel je pro všechny. Gospel je evangelium a evangelium znamená dobré poselství. Dobrými posly jsme tak trochu všichni, alespoň občas. A tak zkuste gospel. Je to odvaz, který nabije energií!

Autor: Kateřina Santin Čiháková | čtvrtek 30.1.2014 16:29 | karma článku: 9,68 | přečteno: 321x