Gospelový koncert aneb nevaž se, odvaž se!
Poprvé jsem ho viděla na vlastní oči a slyšela na vlastní uši minulý rok. Letos jsem neodolala si tento strhující zážitek zopakovat. Pan dirigent je můj kamarád, se kterým jsem pracovala a zůstali jsme přáteli. Často mi o gospelu vyprávěl a já ho s velkým zájmem poslouchala. A tak jsme s manželem vyrazili za kulturou. Jelikož byl do sálu malého divadla vstup volný, lidí se sešlo požehnaně. Začala pacifikovaná bitka o místa. Sál už byl dostatečně zaplněný, avšak některá místa byla stále ještě volná. Ženu se uličkou, div nezakopnu a ono ejhle, na všech sedačkách se valí bundy a kabáty na znamení-obsazeno! S manželem to už, už vzdáváme a hle, dvě volná nezabundovaná místa! Následuje zdvořilostní otázka: „Je tu volno, madam?“ Paní neochotně odpovídá: „No, asi to tak vypadá!“ Sedíme! Ta madam byla kyselá, protože nedostatečně rychle nezakabátovala místa pro další tetičky a strýčky. Světelné efekty na pódiu hrály všemi barvami. Čtyřčlenná kapela mladíků byla připravená. V sále se setmělo, ruchy ustaly a prostřední uličkou, ze zadní časti divadla, se pomalu přibližovala asi třicítka tleskajících a výskajících zpěváků, kteří nás vyzývali k témuž chováni. Lidé nesměle tleskali, a tak jsem si i po americku výskla (což se při gospelu skoro musí). Manžel se chtěl studem asi někam zahrabat pod sedačku, protože tušil, že tahle show mě v klidu nenechá. Proč vám ale o gospelu píšu? Na tomto koncertě mne zaujalo několik věcí. Můj kamarád-dirigent je úžasný zpěvák, ale také báječný vypravěč. Kdo kdy slyšel něco o gospelu? Známe ho z amerických filmů jako Sestra v akci, že? Tohle můj kamarád dobře ví, a proto nás mezi písněmi zasvěcoval do historie gospelu. Vyprávěl nám o tvrdém životě černochů, kteří byli přivezeni do Ameriky a prodáváni do otroctví. Zpěvem vyjadřovali touhu po svobodě,svá osobní trápení, i do nich ukrývali kódy s radami, jak utéci do severních států, kde bylo otroctví již zrušeno. Zpěv pro ně znamenal modlitbu. Všichni samozřejmě anglicky nerozumí, a tak před začátkem každé písně, bylo příjemné vyslechnout její význam, i část jejího překladu v italštině. Když jdete na koncert do divadla, tak asi nečekáte, že budete muset něco dělat (tedy kromě tleskáni). To jsme si také všichni mysleli. Byli jsme pomalu, ale jistě „zahříváni“ otázkami o tom, jak se máme, jestli se nám dobře sedí, jestli se stojícím dobře stojí a pak přišel „šoking“ asi pro všechny. Pan dirigent začal: „Gospel je o sdílení. Nejde mluvit o sdíleni, když my stojíme, zpíváme a tleskáme, a vy sedíte a díváte se na nás. Postavte se prosím s námi.“ V očích mnoha lidí nastala panika. Taková situace přivádí většinu z nás do velkých rozpaků. Pan dirigent měl ale úžasnou schopnost nás strhnout svým nadšením! Zkrátka celé divadlo bylo na nohou. Pokračoval: „Otočte se k vašemu sousedovi, podejte mu ruku a představte se.“ V sále nastalo všeobecné švitoření. Ten stud z nás začal pomalu opadávat. Skupina nasadila jednu z těch rytmických písní a celý sál se začal pohupovat v kolenou. Někteří páni a hlavně některé dámy to rozjeli s náležitou radostí. Přede mnou seděl asi sedmdesátiletý pán. Vstal (sotva se držel na nohou), tleskal, některými pohyby naznačoval dokonce i tanec. Do tváře jsem mu neviděla, ale z jeho těla vyzařovala taková radostná energie toho okamžiku. Došlo k onému sdílení...Nebyla jsem vedena k víře v Boha, ale vůbec jsem se necítila mezi převážně katolickým obecenstvem mimo. Když nás ke konci pan dirigent vyzval ke společnému zpěvu na podiu, neváhala jsem! Moderní gospel mluví spíše o osobním vztahu k Bohu. Není to už skupinová prosba o svobodu jako tomu bylo v minulosti. Je to něco jako zpověď, vypraví o tužbách a přáních jednoho člověka, ale je to také děkování a vyjadřování vděčnosti. Gospel je pro všechny. Gospel je evangelium a evangelium znamená dobré poselství. Dobrými posly jsme tak trochu všichni, alespoň občas. A tak zkuste gospel. Je to odvaz, který nabije energií!
Kateřina Santin Čiháková
Chybí rodný jazyk, když žijete v zahraničí?
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/21114/w230/Bf96285.jpg)
Žít daleko od místa, ve kterém jsme se narodili, není lehké. Vědí to ti, co se stěhují v rámci naší malé země např. za prací nebo partnerem, a vědí o tom své i ti, kteří opustili ze stejných důvodů naší krásnou republiku a žijí daleko v zahraničí. Jak se s tím, co nám na domově chybí vyrovnat?
Kateřina Santin Čiháková
Dáš si se mnou kafe?
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/21114/w230/Bf96285.jpg)
Asi nejčastější otázka, kterou za den dostávám. Člověk se musí naučit s tímto milým dotazem pracovat, jinak by riskoval snad i výbuch srdce. Můj vztah ke kávě byl ze začátku hodně komplikovaný. Z Čech jsem si přivezla zarputilý názor, že káva škodí našemu zdraví a člověk se na ní stává závislým. Na průměrně 6 dotazů denně: „Katerina? Prendi un caffè?“, jsem v minulosti rázně a pyšně odpovídala: „No, grazie. Non bevo caffè.“ V překladu: „Ne, děkuji. Kávu nepiji.“
Kateřina Santin Čiháková
Byla jsem jen hloupá slepice, ale milovali mě!
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/21114/w230/Bf96285.jpg)
Žila jsem si jako málokterá slepice v okolí. Měla jsem celou zahradu pro sebe. Za plotem jsem vídávala krásná zvířátka. Byli to psi a kočky různých ras, ale já jsem nevypadala jako oni. Vím to, protože jednou jsem zahlédla svůj obraz ve skleněné výplni a moc jsem se sama sobě nelíbila. Měla jsem krátké, tenké pařáty, tělo pokryté peřím a v obličeji veliký špičatý nos. Záviděla jsem ten roztomilý čumáček mojí kočičí sousedce.
Kateřina Santin Čiháková
Jak chtěl můj manžel zabít zloděje!
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/21114/w230/Bf96285.jpg)
Když jste na dovolené, relaxujete a slunce vám prohřívá tělo i duši, snáze zapomenete na všechno špatné na tomto světě, a začnete vidět všechny lidi kolem sebe, jako ty nejhodnější bytosti, které vám přeci nechtějí ani nic ukrást, ani vám jinak uškodit...no jo, byla jsem naivní, co?
Kateřina Santin Čiháková
Je libo ošmatlané rohlíčky, mladá paní?
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/21114/w230/Bf96285.jpg)
Při mé návštěvě Prahy si jdu jako normální člověk udělat nějaké zásoby toho jídla, kterým se budu na několik dní živit. S nadšením vyrážím do blízkého supermarketu. To ještě netuším, jak mi spadne čelist.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Přijíždí nový slovenský prezident Pellegrini a začíná usmiřování špiček
Nový slovenský prezident Petr Pellegrini přijíždí do Prahy na první zahraniční návštěvu v nové...
Ministři obrany USA a Ruska si zvedli telefon, poprvé od loňského března
Americký ministr obrany Lloyd Austin po telefonu hovořil se svým ruským protějškem Andrejem...
Česko má nejvíce malých varen pervitinu v Evropě, říká zpráva centrály
Česko vede v počtu malých laboratoří na výrobu metamfetaminu v Evropě. Tento způsob produkce je...
Assange je volný. U amerického soudu přiznal vinu a míří do Austrálie
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany...
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1274x