Byla jsem jen hloupá slepice, ale milovali mě!
Když jsem byla malé kuřátko plné zvědavosti, chtěla jsem objevit svět a jednou v noci jsem utekla mému tehdejšímu majiteli. Běžela jsem přes několik polí a ocitla jsem se na hezké zahrádce. Travička tam byla obzvláště čerstvá a já na ní strávila celý den. K večeru přišla jedna mladá paní a mluvila na mě takovým zvláštním jazykem, který jsem dosud neslyšela. Volala na mě: „Kuře, kuře, pojď ke mě..!“ Natahovala ke mě ruku a něžně ke mě promlouvala, ale já se moc bála. Byla jsem však převelice hladová! Počkala jsem, až ta paní odejde a hned se utíkala podívat, co to dala ke stěně na zem. Byly to dvě mističky. V jedné byly drobečky chleba a v druhé voda. Když jsem povečeřela, našla jsem si vyvýšené místo na spaní. Druhý den ráno jsem objevovala nové kouty zahrady, když jsem spatřila mladého pána volajícího: „Kuržžže, kuržžže!“ Pak na mě mluvil jazykem, který už jsem v minulosti slyšela. Ten pán se mi moooooc líbil. Pokrčil se v kolenou a natáhl ke mě ruku. Ostýchavě jsem se přiblížila a on mi pohladil peříčka. Mluvil na mě milým hlasem a já se vůbec nebála. Čas rychle plynul a z nás tří se stala opravdová rodina. Okolo poledne byli vždycky moji „rodiče“ doma. Abych o sobě dala vědět, vzlétla jsem na parapet okna obývacího pokoje, zaklepala jsem zobákem na sklo a oni mi otevřeli, aby mě vzápětí láskyplně hladili a dali trochu zrní z ruky či na parapet. To byl náš každodenní rituál. Ze mě se zatím stala dospělá slepice a začala jsem snášet vajíčka. Mojí „maminku“ jsem často překvapovala vajíčkem sneseným přímo na parapet kuchyňského okna. Když ráno vstala a otevřela okenice, čekal tam na ní pozdrav ode mě. Večer jsem spávala na bidýlku, které mi „tatínek“ vyrobil u okna koupelny. Každý večer mi z něj přáli dobrou noc. Já chodívala spát brzy, jakmile se setmělo, ale oni mi dávali dobrou noc až skoro o půlnoci. Stávalo se, že když v noci pršelo, „tatínek“ vyběhl ven, vzal mě do náruče a posadil mě na bidýlku do patra se stříškou. Já sama jsem tak inteligentní nebyla, aby mi takové věci docházely. Dělal to pokaždé, když mě viděl celou promoklou. Jednoho rána jsem se chtěla jít podívat zblízka na tu hezkou kočičku a přelétla jsem přes plot k sousedům. Jejich pejskovi jsem se asi moc nelíbila, protože mě chytil do zubů...Na můj smutný konec vzpomínat nechci, ale ráda pozoruji z nebíčka moje „rodiče“. Vidím, že jim chybím. Moje „maminka“ byla z mé ztráty převelice nešťastná a dlouho to nemohla přenést přes srdce. Byla jsem jen hloupá slepice, ale milovali mě...
Kateřina Santin Čiháková
Chybí rodný jazyk, když žijete v zahraničí?
Žít daleko od místa, ve kterém jsme se narodili, není lehké. Vědí to ti, co se stěhují v rámci naší malé země např. za prací nebo partnerem, a vědí o tom své i ti, kteří opustili ze stejných důvodů naší krásnou republiku a žijí daleko v zahraničí. Jak se s tím, co nám na domově chybí vyrovnat?
Kateřina Santin Čiháková
Dáš si se mnou kafe?
Asi nejčastější otázka, kterou za den dostávám. Člověk se musí naučit s tímto milým dotazem pracovat, jinak by riskoval snad i výbuch srdce. Můj vztah ke kávě byl ze začátku hodně komplikovaný. Z Čech jsem si přivezla zarputilý názor, že káva škodí našemu zdraví a člověk se na ní stává závislým. Na průměrně 6 dotazů denně: „Katerina? Prendi un caffè?“, jsem v minulosti rázně a pyšně odpovídala: „No, grazie. Non bevo caffè.“ V překladu: „Ne, děkuji. Kávu nepiji.“
Kateřina Santin Čiháková
Jak chtěl můj manžel zabít zloděje!
Když jste na dovolené, relaxujete a slunce vám prohřívá tělo i duši, snáze zapomenete na všechno špatné na tomto světě, a začnete vidět všechny lidi kolem sebe, jako ty nejhodnější bytosti, které vám přeci nechtějí ani nic ukrást, ani vám jinak uškodit...no jo, byla jsem naivní, co?
Kateřina Santin Čiháková
Je libo ošmatlané rohlíčky, mladá paní?
Při mé návštěvě Prahy si jdu jako normální člověk udělat nějaké zásoby toho jídla, kterým se budu na několik dní živit. S nadšením vyrážím do blízkého supermarketu. To ještě netuším, jak mi spadne čelist.
Kateřina Santin Čiháková
Jako poprvé...
Podívám se z okénka dolů a pod sebou vidím barevná políčka a zelené lesy. Čechy! Jsem doma...Cítím se super, vyschlé hrdlo čeká na první doušek zlatavého moku a žaludek touží po gulášku...Připoutat se, přistáváme! Zábava začíná!
Další články autora |
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Turek: Nejdu rozbít Evropu, potřebuje ale rekonstrukci a velký šok
Jedním z největších překvapení letošních evropských voleb se stal Filip Turek. Po vyhlášení...
Putin dorazí do KLDR v úterý. Pak navštíví i Vietnam, Američanům to vadí
Ruský diktátor Vladimir Putin navštíví ve dnech 18. a 19. června KLDR, pak odcestuje do Vietnamu....
Ve francouzských Metách řeší útok bodnou zbraní, pět lidí je zraněných
Pět lidí v pondělí utrpělo zranění při násilném činu spáchaném sečnou nebo bodnou zbraní ve...
Při divokém úprku před hlídkou naboural motorkář policejní vozidlo
V Čuprově ulici skončila pondělní honička motorkáře, který se nechtěl podrobit silniční kontrole....
Práce načerno je pro ukrajinské uprchlíky dostupnější než legální, říká výzkum
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků si myslí, že je pro ně snazší najít práci načerno než...
Pronájem bytu 2+1/ L, 72m2, Plzeňská ul. Klatovy
Plzeňská, Klatovy - Klatovy III
14 000 Kč/měsíc
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1274x