Musíme si pomáhat? - Proti všem?

Musíme si pomáhat?, třeba i s „takykomunisty“? - napřed proti komunistům a pak i proti všem?

Článek napsaný k 3.11.08, jsem sice chybou nezkušenosti neaktivoval, ale že  stále "sedí" uveřejňuji ho beze změn, právě i pro zmínku v tisku o nepřípustnosti výměny zásad za udržení si funkce,  resp. setrvání u koryta.

Máme už po volbách a zdá se že se zase nic neděje?

Možná se opět chytračí a tak „Musíme si pomáhat“ jak ve jmenovaném filmu?

Ať mi nikdo nezazlívá mou netrpělivost, ale domáhat se spravedlnosti dlouhých devět let na poli s různou intenzitou neznalostí a nezájmu u vlivných stran i funkcí, to už každého stojí něco sil. Pokud to ustojí ovšem - jinak je po všem.

Nedělám si závěry bez důkazů, tvrdím jen že je nedělám bezprostředně a už vůbec ne zbrkle.

Dny otevřených dveří na Jihočeském Krajském úřadě byly stejné  i jinde, mne už nezlákaly. Nepotřebuji potkávat řadu nevědomých, o to sebevědoměji se tvářících neználků s funkcemi.

Poslední zasedání před volbami jsem z příležitosti a osobně absolvoval jen jako tryznu za všechny ty, které už po volbách rád neuvidím, zvláště u „koryt“.

Volby dopadly tak, jak se dalo z nálad snad i očekávat, nicméně výsledek mne také překvapil. 

Každý kdo o něco usiluje se dovede vžít do pocitu běžce v cíli, štvaného vpřed hlavně už jen vlastní vůlí.

I v takovém okamžik unásledně neservilní slabosti, ctím také známou životní pravdu, že:

„Co řeknu (i udělám) to už musí sedět. Protože bych i nerad seděl za to co řeknu (i udělám)“.

Devět let i opakovaně poznávám stejné úředníky na různých funkcích a výsledek?  Stále stejný, tedy žádný.

Je zajímavé i samozřejmé, že zastupitelé jsou nebo byli vesměs také starosty a tento šlendrián je jim snad tedy vlastní?

Ti lidé se zprvu možná nedostatečně orientovali, možná byli také uvedeni v omyl, ale nikdo z nich dosud nedokázal lidsky chybu pomoci poznat, odpovědně uznat a už vůbec ne napravit.

Všímavému laikovi pak nelze zastírat, proč ani přísloví že:

„I moudrý člověk dělá chyby, ale na rozdíl od nemoudrých je dokáže včas poznat a napravit“,  nedostalo prostor k naplnění v práci těchto, do té doby demokraticky „zvolených“ zástupců?

Tak mne poučil nejen pan Jakl z Prezidentské kanceláře.

Může pak ale nedemokratické chování zastupitelů být demokraticky i napodruhé voleno jinak, než podfukem?

Odpověď nastínil i pan prezident, když oplácel podporu „některým“ svým volitelům.

Takže i zde zákon někdy evidentně platí i neplatí a to zas skoro vždycky, když se to hodí.

Raději se vyjadřuji bez uvozovek i v situacích, které se v psaném sdělení tečkují a mluvené sdělení je vypískáváno.

Je-li volič poučován o vyprázdněné politice, nutně si udělá závěr že tuto politiku produkují jen vyprázdnění lidé – politici a pokud volič udělá razantní krok aby mu jeho zastupitel pomohl, anebo opustil úřední stolici, má jen zjistit že je to problém už dvojnásobně  „nepudový“?

Podle rčení: „Buď to pude nebo to nepude“, (půjde nebo nepůjde), se zdá že ti lidé jsou zcela prázdní tak, že se ukazuje jak i na stolici (úřední) lpí a neopustí ji ani po mém testu jejich vyprázdněnosti.

Hodně by se ušetřilo, kdyby volební lístky se jmény tak už vyprázdněných politiků, včetně  jejich seznamů byly tisknuty pouze na vyprázdňovacím papíře?

Až v nouzi člověka napadá jak ti lidé ve své nabubřelosti prezentují jen sobeckost svého ega. Člověk nemůže ani zapochybovat mají-li i jiné, když to jediné viditelné mají tak bezbřehé, jen sobecké.

Nedivím se, že všichni s BSE – bezbřehou sobeckostí ega - se vzájemně ochraňují i za cenu porušení zákona a bez ohledu na morálku a povinnosti veřejného činitele si okatě vyměňují sympatie nehledě na potřeby lidí, že ani nechápou jak okatě sami vytvářejí ony (v BSE) známé „hovězí“ kohorty.

Nechat občany dál vlivu úředníků kteří se dají unášet i řečmi svého kolegy o Bohu, o tom jak přemýšlí (i v práci) jak se „božská individualita mohla dostávat i do lidského těla Kristova“, bude každému nebezpečné, zvlášť když bláboly o „proláskovění“ ignoruje své úřední poslání, třeba v péči o děti.  

Technicky uvažující člověk, snad i materialista usuzuje že půjde o nástroj.

V době kdy exministerský předseda Jiří Paroubek nazval tyto úředníky šibaly, si drasticky s psychiatrem vyrovnával účty pacient Úlom s mačetou v ruce.

Těžko pochopit i soud který odškodnil toho, který beztrestně nazýval pacienta blbečkem a bral si ještě od něho peníze - jak zmínil tisk.

Je nešťastné, když rozhořčený člověk jedná s cílem toho druhého zranit až na hranicí zabití. Podporuji ale názor ODS, že už po každém pravém či levém háku daném v i politice, musí už následovat jen k.o., tedy kopanec a odchod a tím dát jasný zákaz provokovat lidi-voliče k dalším hákům.

Tak mne student který vzal na svého profesora bej-sbolovou pálku, po prvním ohromení inspiroval k závěru:

- I Američané používají bej-sbol tam, kde se u nás hovoří jen o bej-kovci.

V bejkovci - nástroji lásky býka, jsem najednou spatřil krajní technické řešení úkolu jak nástrojem lásky býka - zprůchodnit reformu státní správy – proláskověním – úředníka.

Tedy Taurum laxativum - nástroj lásky býka je laciný přírodní lék na neduhy státní správy a určitě je lepší než defenestrace neboli k.o..

Odpovědně v něm vidím zárodek hnutí „all-kakajda“ v Česku a i to se mi jeví lepší než současná jiná agresivně konfrontační.

Že i v situacích vážně vyprázdněné politiky, způsobených vyprázdněnými lidmi se může skrývat humorně poučné řešení dokonce v souladu s heslem ODS o hákování po „hákování“ pracovních úkolů, ukazuje mé vlastní jinak velmi bolestné poznání a z toho plynoucí závěry:

Jakkoliv se cítíme být rozhořčeni i poškozeni, neměli bychom riskovat závažná zranění, ani u svých protivníků.

Úředník či politik který své poslání i povinnosti chodí do úřadu jen „hákovat“ bude ale také hákován. S tím se musí počítat vždy, jde-li o chranu práv dětí.

Vážení našich činů i před „paní která musí být už z principu slepá“, nesmí ukazovat dalším chytrákům, jak se dá zařídit aby byla "někdy" zas také blbá.

Ani vyprázdněná politika neopravňuje předřadit osobní prospěch a udržení se na funkci, nad ochranu práv a plnění funkčních povinností.

Přežití v ní ať je také otázkou osobní odpovědnosti a rizika ztráty majetku.

Je to volba diskvalifikace pro jakoukoliv další funkci a placením zvýšených škod takto napáchaných.

Teď se má v dohledné době podepisovat koaliční smlouva jak vyjádřil pan Jiří Zimola - JčKú, zřejmě už i s podmínkou zabránit komunistům vstup do politiky JčKú, jak vyjádřil jen Jan Zahradník.

Ať si pan Zahradník vzpomene jak v divadelní kavárně v Písku představoval kandidáty ODS minulého volebního období – moderoval Tom Zajíček -  a seděl za stolem s JUDr Lubošem Průšou, do jehož trapně komunistické minulosti se obul pan Šubrt. Šlo i o odposlechy v USA.

K defilé těchto vyprázdněných si řadím také jména MUDr. Vladimír Pavelka, Phdr. Jan Stráský, dnes opět JUDr Luboš Průša a chci vědět od pana Zahradníka, jak to i s některými „takykomunisty“ vidí.

A budu ještě upřímnější. Nejde mi jen o komunisty, ale o minulost všech, aby byla jen čistá právě pro skutečnost, že vyjmenovaní z mého pohledu tvoří kohortu neschopných vážit i cenu škod mě způsobených dokumenty bez podpisů, užitými pro potřebu soudu, právě i s jejich vědomím.

Dokumenty jsem panu Zahradníkovi fyzicky ukázal dlouho před aplikací Taurum laxativum.

Díky osobní zkušenosti s těmito lidmi mohu dokladovat jak se projevuje zhoubnost vlivu s neznalostmi v jejich postavení na trestní úkolování lékařů i pro uplatňování vlivu známosti u státních zástupců.

Jsme na jedné lodi? Pak to ale neznamená že s takto profláknutými nedostatky se má voličská většina s vědomím dalších netečných funkcionářů nechat vést (dál po společné cestě -ODS a nechat si dokonce pomáhat - KDU-ČSL?).

Přijal jsem ruku podanou panem Zahradníkem s podmínkou, že záležitosti dá už do pořádku. Kdyby se panu RNDr. Janu Zahradníkovi podařilo dokázat že byl uváděn v omyl a vyhákoval všechny ŠIBALy, měl by zpět mou úctu a neotálel bych ani s veřejnou omluvou, i za šibala při aktu "proláskovění".

Nic se neděje. Čekám.

Na závěr vysvětlím že zkratku ŠIBAL, inspirován panem Paroubkem mám jen pro Šíleně Individualisticky Bezostyšného, Administrativního Lumpenaparátníka.

Na žádný ptáky nejsme krátký – je heslo které nese část nástroje pro reformu státní správy, zvaná Taurum laxativum. Na předvolebním setkání ODS v Písku jsem se s ním chtěl nechat vyfotit i s panem premiérem Topolánkem. Protože se nechovám jak provokatér, upustil jsem od toho i vzhledem k síle a očekávané složitosti přesvědčování členů jeho ochranky. Odměnou mi byla nabídka jen  květináčku se semínky smrků a podání ruky panem Zahradníkem.

Teď lituji, že jsem se přeci jen nepokusil vysvětlit u pana Topolánka, jak vidím právě všechny povedené ptáky i ve vysoké politice – puškohledem na jejich odvrácenou stranu  - bez rozdílu barev a stran.

Určitě se zeptám i pana Zimoly jak on odlišuje schopné úředníky od těch všehoschopných, abych zjistil kdo komu pomáhá a zda mohu už i já očekávat  nápravu, anebo budu muset jít do dalších voleb sám a kandidovat v duchu hesla: KSPD – Každý Směle Proti Darebáctví a varovat i neschopné, v duchu hesla KSPD –Každodenní Svědomitou prací Předcházej Defenestraci.

Je pak těžké pochopit, že na osoby Kvalifikaci Systematicky (Imitující, Ignorující, Inzultující) Nedostatečnými Dovednostmi a Laxností nezbude funkce, ale vždy jen Taurrum laxativum? Takoví do úřadu přece nepatří!

Mám obavu, že právě takové může pan Topolánek opět povýšit a před tím ho upřímně varuji:

                         „Občane pomoz si sám,

            za to si můžeš myslet že tvá strana i vláda

            a jsi-li věřící, že i Pán Bůh ti pomáhali taky.“

Nebudu-li pochopen, vidím celkem reálně základ pro vznik dalších frakcí, třeba KSPD –

Klub Souzených Podle Doporučení, kde by mohl být předsedou také i Jiří Kajínek, aby bylo zajištěno oddělení skutečných ničemů podle důkazů od těch, na které dokumentace chybí.

Musíme si pomáhat? – pomozte mi kontaktovat paní Věru Chytilovou nebo Bolka Polívku. Jde mi o diskusi ke svolení použít výraz „Kurvahošigutntag“.

Za pomoc předem děkuji - Jiří Sámek