Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Seance nevěřících psů

Někdo chodí relaxovat do solné jeskyně, někdo cvičí jógu a mnozí meditují třeba jen nad půlitrem piva. Já chodím na mše. Určitě není náhoda, že křesťanská liturgie obsahuje prvky meditačních technik. Varhanní hudba, kolektivní zpěv, monotonní odříkávání modliteb vás mohou přivést do stavu uvolnění, který by měl vyvrcholit extází při přijímání hostie. Obzvláště, když chodíte na mše pravidelně, vycvičíte se a tím pádem si mši víc ,,užijete“. Zrelaxujete hlouběji.

Nejinak tomu mělo být i o Štědrém večeru, kdy jsem se chystal na ,,půlnoční“ mši; oficiálně zvanou Vigilie narození Páně. Zatímco zbytek rodiny sledoval v televizi Pelíšky, přemohl jsem chvilkový záchvěv lenosti a vyrazil do náruče štědrovečerní tmy. Nutno přiznat, že jsem měl tou dobou v sobě láhev muškátu a tak jsem pro tentokrát ani žádné hluboké meditativní zážitky neočekával. Spíše jsem chtěl poděkovat za to, že žijeme v době hojnosti a blahobytu. Ale kdo ví, možná se mi jen chtělo vypadnout na vzduch.

Aby byl můj meditativní prožitek co nejhlubší, snažím se striktně dodržovat pravidla hry. Dokonce do takových detailů, že před mší obvykle nevynechávám ani Přípravné modlitby. Uvedou mě do atmosféry, naladí na tu správnou vlnu. Samozřejmně, že si je nepamatuji nazpaměť. Předčítám si je potichu, jsou na konci husitského kancionálu.

Zatímco jsem si tedy četl:

,,Náš Pane! Ty jsi má pomoc. Ty víš, co jsem a co dělám. Ty vidíš do mého srdce...“

... stoleté dřevěné lavice se plnily dalšími příchozími. Vonilo kadidlo a mě se pomalu snižovala tepová frekvence. Když v tom si přede mně sedla atraktivní blondýna. Zaujal mě zejména její podivný účes. Model splihlý punk, ale umytý a dokonale učesaný. Hlavu měla oholenou na ježka, jen na pravé straně plandal pramen jemných, světlých vlasů. Krásně voněla. Její vůně, mísená kokosovým sprchovým gelem, rozrážela do té chvíle dominující vůni kadidla a mně rozptylovala hříšnými myšlenkami, jež ve mně evokovala. Feromony mě naprosto vytrhly z koncentrace. Bezprostřední blízkost její odhalené šíje vše jen podtrhovala. Jednotlivé řady lavic byly od sebe vzdálené sotva půl metru. Nemohl jsem se soustředit, než na myšlenku, že bych chtěl tu šíji vášnivě líbat. Dlaní čeřit toho blonďatého ježka, konečky prstů rozčesávat onen pramínek jemných vlásků. Samozřejmě, že jsem se snažil svůj náhlý záchvat sexuální touhy potlačit. Nehodilo se ani, abych ji oslovil. Avšak čím víc jsem se snažil zahnat své hříšné myšlenky, tím to bylo horší.

Naštěstí začala mše. Varhany se velebně rozezněly a kolem důstojně prošel pan farář s paní farářkou. Všichni jsme povstali a zpívali koledu ,,Nesem vám noviny...“ Ukázalo se, že ta žena přede mnou je trošku při těle a to já zas nemusím. (ale ta její vůně, ta byla fakt dráždivá). Další průběh mše už probíhal více méně standartně a já posílen drobným vítězstvím nad pokušením, jsem se pomalu, ale jistě příjemně meditavně ukolébával.

Ovšem až do doby, než přišlo druhé rozptýlení. Druhá ťafka podpásovka. Při druhém čtení, pan farář četl, jak už se tak o Vánocích obvykle čítává, z proroka Izajáše, kapitoly deváté. Cituji:

,,Lid, který chodil v temnotách, veliké světlo uvidí. Těm kdo žili v zemi stínu smrti, světlo zazáří.......“

mimoděk jsem si prohlížel lidi, kteří byli kolem. Sešli jsme se tu dnes v hojném počtu. Avšak osazenstvo bylo trochu jiné, než jsem byl zde zvyklý vídávat.

„…....bude mu dán syn. Na jeho ramenou spočine vláda a bude nazýván podivuhodný rádce, mocný bůh, otec věčnosti, kníže pokoje....“

V tom se jeden pán uchechtl. Rozlítilo mě to. Seděl ve stejné lavici, mohlo mu být tak padesát. Prošedivělí, leč statný, jistě v dobré kondici. Oblečen v kožené bundě, na zápěstí zlaté hodinky. Typ člověka, kterého bych tady nečekal. Typický uživatel moderních konzumních výhod a střadatel prachů. Proč sem, sakra, chodí, když mu příjde Izajáš k smíchu? Aby se bavil na účet druhých? Pocítil jsem krátký záchvěv nenávisti k tomu neznámému člověku, což je určitě špatně. Uvědomil jsem si svou chybu, když jsem vzápětí pohlédl vpřed na oltář; do tváře umučeného na kříži a zastyděl jsem se.

Bohužel, takových osob tady dnes bylo víc. Poněkud ateisticky zaměřených spoluobčanů, kteří do kostela zavítají jen zřídkakdy, možná jen výjmečně. Nanejvvýše tak jednou za rok na Vánoce. Říkám jim ,,nevěřící psi.“ (nebojte, ne, nemyslím to vážně, i když přiznávám, že jsem si tento výraz vypůjčil od muslimských fundamentalistů, používám jej spíše jako karikaturu.)

Krédo bylo tristní. ,,Věříme v boha jednoho...“ odříkávalo jen pár věrných. Musel se přidat i pan farář, aby se to mumlání neutopilo v šumu praskajícího ohně knotů svíček. Obvykle to nedělá, jen hrdě naslouchá svým ovečkám. Musel jsem se přidat i já. Obvykle krédo neodříkávám, protože ho, jak jinak, neumím zpaměti. Tentokrát jsem si dal tu práci a nalistoval jsem ho na konci kancionálu. Musel jsem si dát záležet na intonaci a přednes, aby to znělo důstojně a hrdě, protože jsem byl opravdu dobře slyšet. Můj přednes nezanikal v davu jiných recitujících, jako obvykle zanikává. Dnes po mě dav naopak pokukoval, jakoby hleděl na něco nepatřičného, nebo stydlivě zaríval pohled do podlahy, aby se na mě vůbec dívat nemusel.

Žijeme v podivné době. Chodíme o Štědrém dnu o půlnoci do kostela, aniž víme proč. Jen z tradice. Jen proto, protože se to tak na Vánoce dělat má. A když už jeden ví, proč tam chodí a vyznává svou víru nahlas, aby si připadal jako exotický, abnormální úkaz.

Nakonec to dopadlo dobře. Otčenáš již znala a odříkávala většina. Přijmout tělo a krev Kristovu (hostii namočenou ve víně) nás přišlo také celkem dost. A já jsem v sobě kromě meditivní relaxace objevil ještě jeden pocit. Necítil jsem už nic negativního. Ani sexuální potřebu, ani nenávist, dokonce už ani alkoholové opojení. Celá ta záležitost s půlnoční mší pro mě najednou získala nový, hlubší význam, totiž pevnější sounáležitost s Kristem; snam kvůli tomu odrecitovanému Krédu.

Má duše se mi pak zdála být tak nějak čistší - bezelstnější. A veselejší. Snad.

Zdroje: Bible, Zpěvník Církve Československé husitské

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Stanislav Salvet | sobota 28.12.2013 20:37 | karma článku: 10,40 | přečteno: 519x
  • Další články autora

Stanislav Salvet

Cesta svatého Františka

Spáchal jsem strašlivý hřích. Lhal jsem svým vlastním dětem. Říkal jsem jim, že se musí svědomitě učit, aby se jednou měly dobře. A, že až prý budou velké, když budou poctivě pracovat, budou se mít dobře,

29.8.2016 v 7:32 | Karma: 28,36 | Přečteno: 2306x | Diskuse| Společnost

Stanislav Salvet

Kanibalské koťátko

(Zabedněte okna, dveře! Bojte se! Třeste se! Nejhorší noční můra ožívá.................................)

29.5.2016 v 20:23 | Karma: 14,24 | Přečteno: 481x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Fáze pupence

Vypadá to možná zvláštně. Chlap jako hora se s fotoaparátem naklání nad právě rozvitým poupětem. Když já si nemůžu pomoci...

19.4.2016 v 13:14 | Karma: 17,99 | Přečteno: 415x | Diskuse| Fotoblogy

Stanislav Salvet

Dozvuk gravitační vlny

Na přelomu třetího a čtvrtého století př. n. l. se čínskému filozofovi Čuang-c zdál podivný sen. Byl motýl, létal z květu na květ a pak přemožen únavou usnul. Ovšem i motýlovi se zdál sen.

3.4.2016 v 13:17 | Karma: 15,45 | Přečteno: 602x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Tajemství čínského pokoje

(hloubavé meditativní verše o tom, co v knize C.G. Junga “Tajemství zlatého květu”chybělo, tedy o tom, že pár jsou dva a že bez lásky je života jen půl.)

25.3.2016 v 9:05 | Karma: 11,46 | Přečteno: 271x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“

6. května 2024  12:46,  aktualizováno  7.5 9:13

Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...

Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá

11. května 2024

Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...

ANALÝZA: Smutný Den nezávislosti Izraele. Ve válce, opuštěn a rozhlodáván zevnitř

15. května 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli „Měli bychom to oslavit. Určitě půjdu na hřbitov s kyticí květin a každému padlému dám na hrob...

Česká stopa zatčených oligarchů vede nejspíš k luxusním bytům v Praze

15. května 2024

Premium Ukrajina by mohla poprvé usilovat o zablokování nemovitostí, které její občan vlastní v Praze. Jak...

„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět

15. května 2024

Seriál Země jako nádherné a životem překypující umělecké dílo uprostřed nicoty. Přesně tak zachytili naši...

Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech

14. května 2024  22:46

Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...

Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness

Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...

  • Počet článků 154
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 902x
Vždycky mě zajímalo kdo jsme, odkud přicházíme, jak funguje náš svět. Někdo si luští sudoku, já si luštím vesmír. Snažím se najít pravdu, nebo alespoň svůj názor.