Volby jako ničitelé rodinných pout: Proč se vždycky musíme zhádat na krev???

    Tyto volby vstoupí do dějin, jako největší rozvraceči rodin a přátelských svazků. Kam se hrabe rozvod. Volby vás zbaví blízkých mnohem snadněji.  

Ten, kdo řekne, že to nezažil lže. Jeden volí Babiše, druhý Pavla a hle: Hádky jsou na světě. Oznámení koho budete volit stálo hodně lidí ztrátu přátelství, ale i vážnou rodinnou krizi. Proč to tolik prožíváme? Jsme tak politicky založení a nebo je to o tom, že jsou Češi prostě jen fanatici?

Co Čech, to expert

Neumíme jednat asertivně. Když se česká nátura do něčeho dá, tak vždy naplno. A co je nejhorší: Vždy všemu rozumíme. Když tu byl covid, každý z nás byl expert na zdravotnictví. V momentě vypuknutí války na Ukrajině, se z každého stal vojenský analytik, a jsme profi trenéři a komentátoři všech sportů. S volbami to máme stejné. Co Čech, to rozený politolog. Neexistuje téma, kterému by Čech nerozuměl, a jsme ochotní se za svůj názor bít až na krev.

Peklo jménem sociální sítě

Za starých dob, se politické názory řešily primárně v hospodě u piva. Pokud jste měli kuráž, hned jste si je mezi sebou vyřešily a byl klid. Dnes? Sdílíme mezi sebou šílené statusy na internetu a hádáme se po síti. V Čechách vznikly dva protichůdné tábory. Babiš a Pavel. Dvě jména, co nás rozdělila. Urážíme se, nadáváme si, slibujeme si tvrdé tresty, dohadujeme se o tom, co přijde, když zrovna ten náš kůň prohraje. Jsme vůbec normální? Stojí nám to za to? Společnost se rozdělila, a jak to tak vypadá, škody tu po volbách zůstanou na dlouho. Lidi: Vzpamatujte se!

Každý má právo na názor!

Nejlepší recept na klid? Neventilujte svoje politické ambice. Lepší mlčet a hrát tajemného tj. mít klid, než řvát do celého světa, koho volím. Tyhle lidi pak nechápou, že je najednou okolí nesnáší. Proč proboha vnucovat svůj názor?? Ano, je demokracie, svoboda slova, ale klid v rodině je klid v rodině. Nechejte to v sobě, "nenasírejte" babičku s dědou a manželku, a smějte se těm bláznům, co likvidují sebe i okolí fanatickým přesvědčením. Jsme holt národ Koniášů.

K letošním volbám mohu říci jen jedno: Díky bohu, že to celé dnes končí. Ať vyhraje ten, koho si národ zvolil a vše se zase vrátí do normálu. Ať co nejdříve začne nějaký sportovní turnaj a z Čechů politologů se zase stanou Češi sportovní komentátoři. Ať vyhraje ten nejlepší!