Když nedaří se na frontě aneb Rusko se nám dalo na terorismus

Ukrajinská ofenziva, která vytlačila Rusy z celé charkovské oblasti přiměla ruské velení k tomu, že začínají provádět útoky na nejcitlivější cíle Ukrajiny. Adekvátní řešení nebo akt zoufalosti?

Jako první přišla na řadu elektrárna v Charkově a včera večer Rusko osmi balistickými střelami silně poškodilo hráz Karačunivské přehrady. Díky tomu jsou zaplavené ulice ve městě Kryvyj Rih a jsou narušeny dodávky vody a elektřiny. Co to má být? Nic než obyčejný akt šílence.

V zoufalosti poznáš blázna

Rusko ví, že z vojenského hlediska nemá šanci vyhrát. Aby se mu to povedlo, muselo by vytasit svou atomovou plejádu zbraní, ale v rámci konvenční války jsou na dně. Ruské jednotky si vedou tak mizerně, že Rusko aspiruje na změnu národní hymny. Místo té tradiční by se hodil song kapely Tatu: Nas Ne Dogonyat, protože ruské jednotky ustupují tak rychle, že za sebou zanechávají tuny výzbroje. Když to, ale nejde na bojišti, tak uděláme "bordel" jinak.

Zapalte Ukrajinu!

Pro kremelská média volají po intenzivní raketové kampani, kdy by měla být ničena dopravní i civilní ukrajinská infrastruktura, což se silně protiřečí se slovy ministra obrany Sergeje Šojgua, který se dušuje od začátku invaze, že postup Rusů je pomalý, aby se právě tato infrastruktura a civilisté ochránili. Kecy, kecy, kecy. Jak nám ukázala samotná invaze: Co řekne Rus je vždy jen lež. Včerejší útoky, vydírání skrz Záporožskou elektrárnu...Rusko se uchyluje k těm nejodpornějším věcem. A to je teprve začátek.

Útoky budou kulminovat: Má Ukrajina právo na odvetu?

Kdo si myslí, že Rusko nedovede být horší, je idealista. Ruské útoky na civilisty se budou stupňovat. Teď to jsou elektrárny a přehrady, ale přijdou přístavy, dopravní uzly a zvětší se počet "náhodných" útoků na civilní čtvrti. Připadá v potaz úvaha, proč Ukrajina neopětuje útoky stejnou vervou a nezapálí Rusko? Důvod je prostý. Nechce ztratit image obránců. Pokud by teď začalo útočit ve velkém na cíle v Rusku, tak by toho kremelská politika využila pro mobilizace, což jí teď nevychází. Ukrajina se brání, neútočí, ale kdyby se dala na dráhu útočníků, tak nalomený ruský lid by přestal odmítat válku a šel by bránit svou vlast. Krvavý pragmatismus, leč nezbytný.

Když se Hitlerovi nedařilo zlomit Velkou Británii vojensky, tak si myslel, že bombardováním měst lidi srazí na kolena. Spletl se stejně jako Putin. Každý další útok jen zvedá ukrajinskou morálku k tomu, aby dotáhli svůj boj do konce. Ukrajina má důvod vyhrát a nemůže se dočkat vítězství, které stejně bude jeho. Sami Rusové to ví. Koukněte se na Krym. Ten se proměnil na Berlín roku 45. Všechno, co má kola prchá pryč, protože odplata Ukrajinců bude strašlivá, leč spravedlivá.

Lukašenko se klepe strachy a ve svém novém macho videu, kde štípe dříví slibuje, že Evropu nenechá zmrznout. Ten už ví, že veřejně podporovat Putina je nebezpečné. A pohraniční konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem? Rusko se modlí, aby se rozjel ve velkém a odvedla se tak pozornost od Ukrajiny. Doba je holt zlá a diktátoři se klepou ve strachu před lynčem....