I Švejk by koukal

Poslední týdny se ve vládě čím dál tím více mluví o nutnosti zbrojení a branné povinnosti. Celé to připomíná doby nedávno minulé. Ale já se ptám: Opravdu potřebujeme armádu?

No samozřejmě, že potřebujeme. Otázkou ovšem zůstává, co s ní chceme v budoucnu dělat. Chceme válčit nebo se jen bránit? Dosti zásadní téma. Ze všeho nejvíce musíme brát v úvahu to, že máme vůči Evropské unii (respektive k Nato) určité závazky. Účastníme se zahraničních misí, humanitárních akcí, společných cvičení. Tak to prostě je. Smlouva je smlouva. Leč, máme se nechat zatáhnout do nesmyslné války?

Někdo říká ano, jiný zase ne. Je to všude stejné. Faktem je, že naší republice nehrozí aktuálně žádný přímý konflikt (vyjma terorismu). Opět mnozí nesouhlasí, je tu přeci hrozba z východu. Ale ruku na srdce. Opravdu si myslíte, že by bylo Rusko ochotné napadnout Evropu? Já tedy ne. Mají dosti problémů sami se sebou a lokální válkou na Ukrajině.

Nač tedy vlastnit velkou armádu? Nyní máme profesionální vojsko, které nám svým počtem bohatě vyhovuje. Úplně by postačilo, kdybychom ho pořádně a kvalitněji dozbrojili a konec. Co více chtít? Máme přeci aktivní zálohy. A když sečtu kolem a kolem tak nám to stačí.

Odvody branců mi přijdou naprosto zbytečné. A hlavně už vidím, jak k nim někdo bude vůbec chtít. Dále musíme brát v potaz, že případné brance nemáme ani kde ubytovat. Ano, většina kasáren se prodala do soukromého sektoru a tak v republice zbylo jen pár posádek. Pak tu máme další zásadní problém. Kdo by vojáky oblékl? Je veřejným tajemstvím, že už nyní máme tak chatrné výstrojové sklady, že abychom nováčky vybavili, museli by se „vykrást“ army shopy.

U nás v Kocourkově. Vždycky se pro něco nadchneme a ve finále z toho sejde. A proto: Starejme se o to, co máme a nemalujme si barevné iluze. A jak jsem již v názvu předeslal, tak i starý, dobrý voják Švejk, kdyby celou tu dnešní frašku viděl, tak by si musel dlouze přihnout kontušovku, aby se z toho nezbláznil.