Andělé v uniformě

Ve dětství jsem toužil být superhrdina, ten s nadlidskou silou, který pomáhá nevinným. Časem jsem tento sen ztratil a ono stačilo tak málo, abych byl hrdina.  

Ilustrační fotoHZS

 Teď vím, že hrdinou se může stát každý z nás, opravdu existují hrdinové, nevěříte? Možná je potkáváte každý den, přehlížíte je, protože nemají svůj “kostým“, možná je to Váš soused, kamarád. Často jsou tak nenápadní, že zapadnou do davu.

Mluvím o lidech, kteří pomáhají a nasazuji své životy, hasiči, záchranáři, policisté, všichni tihle lidé zasvětili službě druhým svůj život, nečekají za to potlesk, tam kde hoří,kde je nehoda, tam jsou vždy mezi prvními a riskují vlastní životy, většina lidí si asi myslí, že to dělají pro peníze, ale kdo by riskoval svůj život kvůli pár tisícům? Člověk, který musí sledovat utrpení druhých, u toho na prvním místě nemůžou být peníze, spíše nutnost něco změnit a ne jen přihlížet.

Neumím si ani představit, když přijedou k nehodě, kde už nemůžou pomoci, určitě chtějí strašně moc, ale někdy to prostě nejde, myslím si, že s každým ztraceným životem, v nich něco taky umře. Naopak, když někomu život zachrání, musí to být úžasný pocit a právě, proto asi dělají svou práci tak dobře.

Dlouho jsem nikde neviděl nikoho kdo složil poctu těmto profesím, já bych to rád napravil, děkuji Vám, přál bych Vám opravdu více peněz, zasloužíte si je.

Poděkování patří hasičům, lékařům, záchranářům, policistům a dalším profesím, které se věnují záchraně lidských životů a jejich ochraně.