Oba klíčové solidární systémy se potýkají s nedostatkem financí. Tento nedostatek využívají pravicoví politici k tlaku na postupnou privatizaci jak důchodů, tak zdravotnictví. Příčinou nedostatku financí je ale vědomé vytváření deficitu solidárních systémů úpravami v odvodové zátěži zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných včetně tolerance nebo více či méně skryté podpory švarcsystému.
V přiloženém grafu jsem zobrazil rozdělení hrubého zisku (u zaměstnanců superhrubé mzdy, u "švarcek" původní superhrubé mzdy), aby byla odvodová zátěž počítána ze stejného základu, tedy celkové ceny práce konkrétního člověka. Spočten je jak současný stav, tak odvodová zátěž po případném schválení daňové reformy ministra Kalouska. Do výpočtu z pochopitelných důvodů nebylo možné zohlednit minimální odvody u OSVČ a "švarcek", poměry tedy neplatí pro osoby samostatně výdělečně činné, které vykazují minimální hrubý zisk (tj, optimalizují daňový základ směrem k nule nebo skutečně vydělávají velmi málo).
Do přehledu nejsou zahrnuty daňové odvody, nejsou předmětem tohoto zkoumání.
Co z uvedeného grafu vyplývá? Největší díl z vydělaných peněz do solidárních systémů odvádí zaměstnanci (1/3 celkového hrubého zisku). Živnostníci, kteří účtují skutečné náklady a jejichž hrubý zisk je o tyto náklady očistěn, odváděli do reformy 21%, ale díky reformě se jejich odvodová zátěž poměrně výrazně sníží (o celou třetinu). Nejnižší odvod na důchody a zdravotnictví z hrubého zisku odvede zaměstnanec převedený na švarcsystém, tedy práci pro jednoho zaměstnavatele na živnostenský list. Navíc po reformě ministra Kalouska se podíl ještě sníží.
Z grafu je vidět, že pokud zaměstnavatel převede zaměstnance na práci na živnostenský list, bez problémů mu může nabídnout odměnu ve výši jeho dosavadní hrubé mzdy, protože díky možnosti paušálního odpočtu nákladů (až 60% u běžných profesí) a velmi nízkým odvodům do solidárních systémů se čistý příjem zaměstnance nezmenší, zaměstnavatel tedy ušetří 1/4 dosavadních nákladů na cenu práce takového zaměstnance (na úkor plateb do solidárních systémů). Zaměstnanec převedený na "švarcku" tím ještě zdánlivě vydělá, protože větší část jeho reálného příjmu spadá do nezdaněných příjmů jako paušální, byť neexistující náklad. Snáze tak dosáhne i na daňové bonusy.
Kalouskovou reformou se jednak dále snižují příjmy solidárních systému od živnostníků a "švarcek", které Kalousek kompenzuje jednak zvýšením zdravotního pojištění u zaměstnanců (o 2 procentní body) a přesunem části poskytovaných služeb na přímo placené.
Dochází tedy k dalšímu cílenému podvazování příjmů solidárních systémů a vytváření argumentačního střeliva o neufinacovatelnosti solidárních systémů a nutnosti jejich privatizace. TOP09 v čele s ministrem Kalouskem a v souznění se zainteresovanými lidmi z ODS cíleně a dlouhodobě likviduje solidární systém v České republice.
Jestliže již dnes činí výpadek příjmů solidárních systémů ke 40 mld. Kč ročně díky odlišné odvodové zátěži zaměstnanců, živnostníků a "švarcek" - mimochodem přesně tolik těmto systémům chybí k finanční stabilitě - Kalouskova reforma prohloubí tento schodek o dalších odhadem 10 mld. Kč za předpokladu, že nedojde k masivnějšímu převádění zaměstnanců na "švarcky". Pokud by tento proces ve větším měřítku nastal (a úpravy daní k tomu silně motivují), znamenalo by to tak dramatický výpadek v příjmech důchodového systému a zdravotnictví, že by se oba systémy mohly velmi rychle finančně zhroutit.
