Tance kolem DPH jsou naprosto neskutečným diletantstvím od samého počátku. To, co ovšem nyní předvádí premiér Nečas, je ale už absolutní ztrátou soudnosti.
Východiskem zvyšování DPH a dalších daní byly velmi nenápadné větičky v programech světe div se pravicových stran ODS a TOP09 ve smyslu, že ke zvýšení daní by sáhly v krajním případě pro důchodovou reformu, pokud by nestačily jiné zdroje. Pod záminkou důchodové reformy nejprve premiér Nečas odůvodňoval zvyšování DPH, s ním si notoval ministr Kalousek se svým záměrem sjednocení sazeb na 19%, ale raději 20%. Do toho vstoupily Věci veřejné se svým geniálním tahem, že si získají zásluhy u voličů tím, že obhájí sníženou sazbu DPH u candátů, žitné mouky a křepelčích vajec (ten seznam byl mírně jiný, ale smysl podobný).
Pozoruhodné bylo, že o úpravě DPH se jednalo v době, kdy náklady důchodové reformy byly ve hvězdách, ale hlavně aby už to DPH vzrostlo. V té době premiér pro jistotu pozměnil rétoriku v tom směru, že výnos DPH nebude sloužit na náklady důchodové reformy, ale i pro pokrytí deficitu stávajícího - o čemž ovšem v programech žádné strany nebylo ani slovo.
Dalším velmi zajímavým obratem bylo přechodné stanovení sazeb na 14% a 20% s tím, že následně by snížená sazba měla přestat existovat a základní by měla klesnout na 17,5%, tedy ono slavné sjednocení. Poslední verze, která prošla Sněmovnou díky poslanci nepravomocně odsouzenému na 6 let vězení za korupci (zvláštní, že? ODS asi jinými loajálními adepty nedisponuje) je 15% snížená sazba a 21% základní.
O nekoncepčnosti celého přístupu svědčí tyto rošády nepochybně, ovšem za podstatnější považuji jinou věc - přímé uplacení "rebelů" z ODS premiérem díky nabídce velmi lukrativních míst (ČEZ, ČD), cílenou změnu politického smýšlení řádně zvolené sněmovny účelovou výměnou části svých poslanců a tím obnovení loajality. Poslanec Bárta byl vláčen médii a soudy za to, že si z vlastních peněz hleděl zajistit loajalitu poslaneckého klubu, ovšem to, co provedl Petr Nečas, navíc rozdávaje prebendy "rebelům" z peněz veřejných, je uličnictví nesrovnatelně vyššího řádu.
Uplatit před zraky celého národa názorové oponenty veřejnými penězi a nahradit je loajálním korupčníkem, to chce opravdu velmi hroší kůži nebo zcela chybějící zábrany.
A nakonec si dovolí veřejně kritizovat Senát a osočovat ho z neodpovědnosti a pokleslé politické úrovně jen kvůli tomu, že celkem předvídatelně takový nesmyslný a hlavně absolutně nemorální krok vlády odmítl. Premiér nejspíš zcela přišel o soudnost při posuzování konání svého a svých politických soupeřů a svou nezodpovědnost a neskutečně povadlou politickou kulturu pro jistotu vyčte protivníkům.
