Manhattan na Kéniku

Budou v Brně mrakodrapy? Zatím to vypadá, že ano a že by teoreticky panorama moravské metropole mohlo získat za několik málo let novou dominantu. Pokud by totiž vše probíhalo tak hladce, jako nedávná anketa, která proběhla na toto téma na webových stránkách města, byla by práce primátora úplnou procházkou růžovým sadem. Více než sedmdesát procent Brňáků je totiž pro, aby výškové budovy v Brně vyrostly.

Ještě předtím, než se pustím do zevrubnějšího povídání o budoucích brněnských mrakodrapech a o tom, co našemu městu přinesou, dám vám lehce nahlédnout do zákulisí komunální politiky. To, čím je pro pilota dopravního letounu přistání, je pro starostu projednání územního plánu. Tedy sice krátkou, ale o to tvrdší dřinou a dokonalým prověřením všech schopností, přičemž případná chyba může mít katastrofální následky. Jak jen vejde ve známost, že se územní plán bude projednávat, začnou si v kanceláři starosty či primátora podávat kliku investoři, developeři, památkáři, angažování občané, podnikatelé, zástupci evropských institucí, novináři a mnoho dalších. Ten chce něco zbourat a postavit tam něco jiného, ten chce aby se to nebouralo, tamten chce vést silnici tudy, onen jinudy a všichni na tom kategoricky trvají. Kdyby mělo být vyhověno všem, musel by mít představitel města k dispozici Arabelin prsten, území minimálně o velikosti České republiky a částku velikosti státního rozpočtu některého ropou oplývajícího emirátu. Nezbývá, než se obrnit trpělivostí, využít diplomatický takt a strávit stovky hodin jednáními a studiem vesměs velmi složitých dokumentů.

No a přesně tohle se při plánování výstavby brněnských mrakodrapů nestalo. Podle ankety, kterou uspořádal magistrát na svých webových stránkách, je proti jejich stavbě pouhých 6 procent respondentů. Respondenti se shodli na tom, že by mrakodrapy měly stát někde v oblasti Jižního centra, Heršpic, Komárova, Králova Pole či Řečkovic. To přesně odpovídá záměru radnice. Velmi pozitivní je i to, že se zatím neobjevil nikdo, kdo by chtěl stavět jakousi obdobu Chryslerovy věže nejlépe hned vedle Špilberku, ani žádný památkář, který by chtěl naopak udělat z Brna muzeum. Obojí je něco, co nám můžou například pražští radní závidět. Jen si vzpomeňme, jaký rozruch vyvolává výstavba mrakodrapů na Pankráci. Investoři se tváří kladně k podmínce, kterou jsem jim dal na květnové schůzce, totiž že kvůli jedinečnému geniu loci Brna by v centru neměla stát budova, vyšší než kostel. Pokud bude pokračovat vše takto hladce, brzy se stavby mrakodrapů dočkáme. Ale závidět mě ani mým kolegům a podřízeným vskutku nemusíte. Výše uvedený vysilující schvalovací proces si třeba v souvislosti s brněnským nádražím užijeme až až.

Jak jsem řekl již mnohokrát, Brno musí být kromě historického také dynamické město. V některých oblastech se nám to velice daří. Například Masarykova universita nebo VUT Brno mají skvělou pověst, začíná zde vyrůstat universitní kampus, který moravskou metropoli posune mezi centra vzdělanosti ve střední Evropě. Negativem ovšem je, že nám absolventi vysokých škol odcházejí za prací jinam, ať už do Prahy či do některé ze „starých“ zemí EU. Stavba mrakodrapů je pak jednou z věcí, která by je mohla udržet doma. Kvalifikované odborníky totiž potřebuje jak stavba samotná, tak hlavně firmy, které se v mrakodrapech posléze usadí a které budou z Brna řídit třeba mezinárodní obchody či zde budou pracovat na vývoji nových technologií. Těšme se na Manhattan na Kéniku¹!

Váš Roman Onderka

1 Kénik – výraz z hantecu pro brněnskou čtvrť Královo Pole