iDnes napíše, iDnes zveřejní...

...iDnes nechá reagovat, iDnes poté trká. Nechme iDnes iDnesem, je fajn, poskytuje prostor a snahy o rozvoj jeho chvályhodné jsou. Zamýšlím se však nad hledáním balance, toho balance ve společnosti pro nějž hledám osu. Hledám, snažíc se pochopit ty správné rozhodovatele, co mají moc tu osu ukotvovat. Tu osu, co není statickou - tu osu, co je stále v pohybu.

Osloví-li někdo božím hovádečkem někoho, kdo je osobou, co se dobrovolně nechala vystavit veřejnému životu, protože ta veřejná osoba, skrytá za rouškou poslanecké imunity, se neštítí osočit kohokoli ze společnosti v médiích, a následně je pranýřován přesunem z veřejného publikování do soukromého, pak je to minimálně hlouběji zamyšleníhodné a ano - zpravidla verdiktům obhajoby předcházejí...

Boží hovádečka jsme všichni živí tvorové. Dokud při životě pozřívání drží nás a víme, že ten úkon s následnými procesy není bezezbytkový, pak nepotřebujeme nezávislé dohlížitele, aby nám to posvětili. Je to obyčejná, prostá, obecná pravda.

Reakce článkem od někoho je reakcí na článek o někom od novinářské autority sdružené pod MF Dnes. Pokud blogerské rozhodce určuje někdo sdružený pod MF Dnes, pak je nabíledni, zda popel není padajíc na kýchsi hlav. Toť pouhá domněnka a spekulace - zamyšlení se nad ději, které se děly, dějí a dít méně či více často budou.

Jindy kýhos články procházivši jsou, ojediněle nikoli. Svobodou slova a osvěty názoru ne vždy se dá ochránit, a snahy ochránit to nespotečné množství sražených lidí, slovně sražených a zdehonestovaných napadených, co nemají sílu vzdorovat, přicházejí vniveč. Snaha o nazvání skutečností a pojmenování jich tak, jak skutečně jsou, bez rukavic a pod lupou. Vrátit úder za ty bezbranné. Všichni nejsou bezbranní, ale je jich tam také nespočet. Není to však důvod k jakékoli negaci, to k tomu komplexu prostě patří. Cokoli se děje, tak takový každý jednotlivý děj je alespoň impulsem k zamyšlení, a to pro každého - pro každou stranu.

Že i mistr tesař se někdy utne není nic nového pod sluncem, to přece každý ví, ale lidi jsou prostě lidi a žádný z těch všech lidí není na úrovni bezvadnosti. Já, on, ona, ono - nikdo není bez závad. Chyby jsou lidské. Jakmile budeme bezvadní, tak to bude zajímavé. Krom škody dobrého člověka je škodou také pro mne, že se toho nedožiji, protože rád bych té doby byl svědkem, té utopické éry sledovatelem.

Mír v duši všem přán buď :)

Inspired © by Článek pod tímto odkazem