Štěstí pro každého z africké vesnice
Autor: Michal Dolejš
Byla to moje čtvrtá zastávka na pobřeží Jižní Afriky. Nevyšlo mi ubytování na prý nejkrásnějším místě, kde se rodily knihy o Hobitovi, a musel jsem najít rychle náhradní. Doporučili mi osadu v horách, přestože je tam zrovna sezóna dešťů. Po hodině cesty po silnici druhé třídy, které v Čechách říkáme polní cesta, se přede mnou otevřelo údolí zahalené do mlhy, nebo mraků – nikdy nevím, jaký je v tom rozdíl. Pršelo, aby za pár minut přestalo, v tomhle ročním období normálka. Na louce pobíhaly děti a smály se. Vytáhnu foťák, abych si tuhle krásu zvěčnil. Když mě najednou malí zvědavci uviděli, rozběhli se za mnou, předháněli se, padali, aby mě za chvíli obklopilo deset capartů, kteří pózovali, lezli jeden přes druhého a potom, když jsem jim ukázal jejich fotky, vybuchovali smíchem tak nahlas, jak to umí jen děti.
Pak jsme hráli fotbal, všichni proti všem, ale hlavně všichni společně. Nechápal jsem, čemu se všichni tolik smějí, ale nemohl jsem si pomoct a smál se taky. Byl to takový náš společný jazyk, kterému jsme všichni rozuměli, přestože jsme jinak nerozuměli jeden druhému ani slovo. Krásná hodina.
Šli jsme do vesnice, potkávali místní domorodce, všichni s nádhernými bílými zuby, které ukazovali na všechny strany. Kde se jen bere jejich štěstí, když jediné, co mají, je pár krav a hliněný domek? Pomalu přicházíme k obydlí, kde je rušno víc než jinde. Je tu obřad, kde jsme srdečně vítání. Dostáváme džbánek s domácím pivem, talíř s kusem právě zabité kozy a domácí zeleninu. Jeden z domorodců, který umí anglicky, se nás ujal a popisuje, co se tu děje. Mladý muž z vesnice se právě vrátil z lesa, kde se nechal obřezat a strávil čtrnáct dní s ostatními mladými muži v příbytku, který vypadá, jako kupa sena přikrytá igelitem. Nyní žádá radu starších o potvrzení jeho mužství. Kněz má dlouhý proslov, všechno vypadá nadějně. Přestože jsme cizinci, jsme přijati tak samozřejmě, jak jen to je možné. Starší pasovali kluka mezi muže a začíná oslava. Zpívá se, tančí, popíjí a já si užívám sílu okamžiku, kam jsem se dostal naprostou náhodou.
Stmívá se, oslavy se přesouvají do hliněných obydlí. I my odcházíme, rozděláme oheň, povídáme o zážitcích z cest, tři chlapi a oheň, dokonalá kombinace. Očistíme rošt, otevřeme pivo, ugrilujeme kus krávy a zíráme do ohně.
Co to jen je s tím ohněm, je v něm naděje, inspirace, teplo, je v něm všechno! Dokázal bych zírat hodiny. Asi něco primitivního, co ve mně zůstalo z dávných dob. Miluju tohle místo, tenhle kraj, tenhle okamžik.
Večer je delší a delší, až tmu pomalu střídá světlo. Vylezu na kopec následovaný jedním z vesnických psů, který mi v noci dělal společnost a zahříval chodidla. Šlapem v ranní rose krok za krokem vstříc východu slunce, který umí nejlíp namalovat africká příroda. Konec dne, na který nezapomenu.
Byl to vlastně úplně obyčejný den, který mě stál pár korun za pokoj, kde jsem stejně nespal. Co chci říct je, že se nemusí stát nic moc velkého. Stačí nemyslet na to, že bych mohl být někde jinde s někým jiným, že mi nevyšly plány a mohl bych dělat něco jiného. Jsem teď a tady a to je jediné místo, kde můžu být šťastný.
Díky moc Nadaci Vodafone a Green Doors, bez kterých by se to nestalo!
Hodně krásných obyčejných chvil nejen v roce 2014 přeje Michal Dolejš.
Jan janrybar Rybář
Příběhy z Cesty domů: Nekonečná, vystupovat
Od té doby, co pracuju v Cestě domů, se mě často někdo ptá, co se mnou péče o umírající dělá, jak mě to proměnilo.
Jan janrybar Rybář
Poslední den roku, který byl jinak
Je poslední den roku. Pro někoho roku 2014, pro mne Roku jinak. Vstávám v pět třicet. Ne, že bych chtěla, ale psi mi skočí na hlavu a dožadují se svého: ranní procházky a jídla.
Jan janrybar Rybář
Chcete být užiteční?
Žiji, tedy jsem + pracuji a pomáhám = jsem užitečný. Jednoduchá rovnice, že? A jak ji naplnit?
Jan janrybar Rybář
Na záchodě jsme spolu ještě nebyli
Kdo by čekal, že tento blog bude věnován čistě holčičím záležitostem, mezi které doprovázení na toaletu bezesporu patří, zřejmě bude zklamán. A možná taky ne.
Jan janrybar Rybář
O příbězích pamětníků a vzpomínkách na válku
Příběhy pamětníků války ožívají v podání dětí zapojených do unikátního projektu – a často to jsou opravdu silné momenty...
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Vraťte nám kus země, žádá Polsko. Spor by vyřešilo darování budovy ambasády
Premium Ačkoli se zdá, že má Česko s Poláky bezproblémové vztahy, pod povrchem doutná mnohaletý spor. Týká...
Jeden jim všem vládne. Úder na Írán potvrdil technologickou nadvládu F-35
Izraelský letecký úder na vojenské cíle v Íránu před týdnem jasně potvrdil fakt, který bude brzy...
Na Domažlicku se šest lidí přiotrávilo oxidem uhelnatým. Plyn se uvolnil z kotle
Šest lidí skončilo v péči záchranářů poté, co se v sobotu v podvečer přiotrávili oxidem uhelnatým...
Na D3 auta narazila do neznámého předmětu. Dálnice ve směru na Prahu je uzavřena
Dálnice D3 je ve směru na Prahu mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí na Táborsku uzavřená, několik...
Zemřel americký herec Tony Todd. Zabijákovi z hororu Candyman bylo 69 let
Ve věku 69 let tento týden umřel americký herec Tony Todd, který si během 40 let trvající kariéry...
Dezinformátoři s dluhy si dělají byznys ze sbírek. I na povodně, říká expert
Premium Dezinformační scéna se do podvědomí veřejnosti dostala zejména v době pandemie covidu-19. Jenže tím...
Kostomlaty nad Labem, prodej stavebního pozemku 1163 m2 okr. Nymburk.
Hronětická, Kostomlaty nad Labem, okres Nymburk
3 540 000 Kč
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4280x