Ve snaze nepřekročit rychlostní limit někteří řidiči používají tempomat. To má ale svá úskalí. Předně je řidič ochuzen o podvědomé reakce.
Zkušený a defenzivní řidič, vidí-li chodce blížícího se k okraji chodníku s očima přibitýma k mobilu, automaticky ubírá plyn. Nepřemýšlí o tom, ta pravá noha to udělá sama. Pokud v takové situaci jede na tempomat a chtěl by reagovat stejně, musel by tempomat tlačítkem vypnout nebo aspoň trochu sešlápnout pedál brzdy. Jenže to už nebude podvědomá reakce, naopak to bude chtít od řidiče nějakou akci a ta zabere mnohem více času, než prosté a podvědomé ubrání plynu. A zvýší pravděpodobnost střetu s chodcem.
Leckteré auto už je dnes vybaveno omezovačem rychlosti, který je pro tyto účely mnohem vhodnější. Zatímco tempomat dělá vše pro to, aby naše rychlost byla stále stejná a nechce, abychom šlapali na plyn, omezovač nás nechá jet rychlostí, kterou chceme, ale jen do nastaveného limitu. Na plyn šlapat musíme a když ho ubereme, auto začne zpomalovat. Podvědomé reakce tedy máme stále k dispozici.
Někdy se řidiči obávají, že díky omezovači nebudou moci řešit akcelerací mimořádné situace. Obava je ale zbytečná, stačí sešlápnout plynový pedál až na podlahu, omezovač se deaktivuje a vůz začne zrychlovat.
Zajímavé je, že řidič kolikrát ani neví, že jeho vozidlo je omezovačem rychlosti vybaveno. Protože málokdo čte návod k obsluze motorového vozidla. Přitom tam bývají zajímavé věci, jako že třeba u některých aut je svítilna osvětlení kufru vyndavací a může posloužit jako baterka. Nebo že funkce autohold se dá vypnout a parkování je pak snazší. O tom zas někdy příště.
