Krylonoce 2011 (fotoblog)

24.7.2011 Kutná Hora, kulturní dům Lorec - Několik fotografií z nedělní části akce, která pokračuje a navazuje na občanský a umělecký odkaz Karla Kryla.

V Kolíně jsem přestupoval naposledy, když jsem jezdil na Čáslavské letiště v zeleném mundůru. I přesto, že jsem patřil k posledním, kteří prošli základní vojenskou službou, už je to pěkná řádka let. Ovšem nádraží se nezměnilo, stále tak trochu retro. Vnímám to pozitivně. Jen bufet v rohu, kde se vždy točil vynikající protivínský Platan, je v rekonstrukci.

Lokálka mě převezla z kutnohorského hlavního nádraží do stanice Kutná Hora - město. Odsud jsem se s vrozenou orientací vydal hledat kulturní dům Lorec. Věděl jsem ovšem, že se nachází přímo vedle pivovaru - ten najdu vždycky!

Za pivovarem je krásný rybník, asi brčálník. A za ním fotbalové hřiště SPARTY Kutná Hora, vedle kterého stojí Lorec. Dorazil jsem akorát. Po krátkém plzeňském osvěžení u baru v zadní části sálu jsem se přesunul na místo vedle otevřeného okna.

Jako první vystoupil, k mé radosti, Petr Lutka. Tvroba tohoto písničkáře, jehož hudební minulost sahá až do 70. let minulého století, zní v mém pokoji poměrně často. Vůbec mám rád písničkáře, kteří se točili kolem hudebního sdružení Šafrán - Jarda Hutka, Dáša Andrtová-Voňková, Petr Lutka, Vladimír Merta, a další. Každý z těchto muzikantů je pro mě doslova legendou. Petra Lutku jsem v neděli viděl poprvé.

Povídala mamka, že tě dobře zná,
jenom chodíš, hlavu nosíš výše, než se má
prý máš černý oči a minulost též
jestli je to všechno pravda, půjdu, to mi věř

Kdysi Jiří Černý ve své recenzi charakterizoval Petrův styl takto: „A jak se smál a křenil, tak i zpíval. S přibližnou intonací, udýchaným tempem, škobrtavým rytmem, ale tak vesele, ach, vesele! Žádnou podobnou metodu proudového zpěvu jsem po Lutkovi už nikdy nepoznal.“

Poté se na jevišti objevil Vašek Koubek. O tomto umělci jsem toho napsal už hafo. Třeba TADY, nebo ZDE. Je tam snad všechno, tak nechám hovořit obrázky ...

Říká se že holky časem
budou všechny stejný
říká se že láska není
láska prostě není
říká se že osud můžeš
dáti klidně všanc
a přitom stačí jen
tik tak tik tak tik tak
předběhnout svůj stín
tik tak tik tak tik tak
spadnout do hodin

Na tomto místě bych se rád zmínil o člověku, který má celou tuto akci na triku - Pepa Nos. Netřeba představovat - že je země kulatá, to ví přece už každý.

Vystoupení tohoto písničkáře mi ten den ušlo. Nezoufám ale, před několika dny jsem si Pepu Nose nenechal ujít v nedaleké Chrudimi, při koncertě v rámci loutkového festivalu. Dovolím si tedy jednu fotku z open air ...

Neváhejte a navštivte vystoupení tohoto písničkáře, až se objeví někde u vás. Uslyšíte mimozemšťany. Uvidíte stojku. Uslyšíte mnoho trefných, vtipných, ale i zádumčivých písní.

Na této písničkářské sešlosti, nejen k uctění památky Karla Kryla, nemohl chybět jeho bratr Jan Kryl. Recitoval, vyprávěl, odkazoval, zpíval písně své i písně svého bratra.

Podzim a zima osmdesát devět
Nám měli namalovat nový cíl
Já vylez z nory jako starý medvěd
A nadějí se celý rozzářil
Však rychle spadly růžové mé brýle
V nočníku z rukou sem se probudil
Kam zmizel si můj bratře Karle Kryle
Proč takhle brzy si nás opustil.

Hádanka - Který psavec je na dalším obrázku? Recitoval básně. Velmi příjemně. Moderátor celého odpoledne Jan Šinágl prozradil, že s oblibou bloguje ...

Pak přišla! Musím se doznat - poznal jsem ji minulý rok na festivalu v Trutnově. Pouze jsem probíhal undergroundovým stanem, z vedlejšího výčepního stanu, když jsem zmerčil její zpěv, její optimistické vzezření, její energii, náboj, čistotu vyjádření. Pěna spadla, pivo zteplalo. Nehnul jsem se z místa dokud nedozpívala. Chvíli poté jsem jí potkal za stanem, zrovna odcházela, Magor ji nesl futrál s kytarou, z kterého mi na požádání vylovila svoje CD. Od té doby hltám její písně, nejen z kotoučku, ale i historické nahrávky z její rakouské emigrace a mnoho dalších písní, textů a rozhovorů. Já se snad nebojím říct, že ji jako umělkyni miluji - Dáša Vokatá!

Zazněla spousta historek o kamarádství s Karlem Krylem. Například jak se s Dášou v jejím vídeňském bytě Karel předháněl, kdo má lepší novou píseň. Odpověďí na Karlovu píseň "Děkuji" je Dášin song s názvem "Děkuji s Karlem Krylů".

Děkuji
pane ti
s Karlem Krylů
v objetí
Děkuji, děkuji,
lásku ti
slibuji
Děkuji anděli,
že jsi mi
neutek'
zemdlelý děkuji
za lásku
za skutek

Hodně často se ve vyprávění objevovalo i jméno římskokatolického kněze, básníka a teologa Jana Anastáze Opaska (též zvaného Opat chuligán), dlouholetého blízkého přítele Dáši Vokaté a Karla Kryla.

Smutná byla zmínka o pohřbu tohoto velikána: "Síň byla plná politiků a dalších velikánů. My, přátelé Karla Kryla, jsme museli zůstat venku. Děkuji s Karlem Krylů jsme mu tedy šli zahrát k hrobu, ale i odtamtud jsme byli vyhozeni, blížil se průvod ..."

Zlaté náramky já nechci
nesnáším cetky všech bab
na mém těle ať se blejská
pořádný chlap

Karlovu píseň "Lásko" zpíval spolu s Dášou každý v sále. A mně přeběhl mráz po zádech.

Pár zbytků pro krysy
na misce od guláše
milostné dopisy
s partií mariáše
Před cestou dalekou
zpocený boty zujem
a potom pod dekou
sníme když onanujem
Lásko
zavři se do pokoje
Lásko válka je holka moje
s ní se miluji
když noci si krátím
Lásko slunce máš na vějíři
Lásko dvě třešně na talíři
ty ti daruji
až jednou se vrátím

Dášo děkuji a snad brzo, brzičko, nashle ...

Když na festivalu objevím novou, pro mě zatím neznámou, kapelu, která mě osloví, která se mi zalíbí, jsem maximálně spokojen. Na této akci se o takové překvapení postarala Lucie Nosová (LIght) se svou kapelou Lisopea. V jejím zpěvu je strhující bigbítový drajf, který podle mého ve folku sedí (jak zadek na hrnec). Autorka vynikajících textů je sama Lucie. Už jsem měl sice bundu na sobě, byl jsem na odchodu ... ale nakonec jsem zůstal. A rád!

Tak to jsem nečekal
že zatřeseš mou zemí
že mě vejpůl přerazíš
To jsem nečekal
že když tě políbím
tak přijdu o rty
Tak to jsem nečekal
že když tě obejmu
vvrátím se bezruký
Tak to jsem nečekal
že ztratím korunu
i království

Určitě musím zmínit i skvělého energického flétnistu Míru Balána (PEAce). Jeho pohyb po pódiu baví. Jeho prožívání hudby dostává. Jeho rytmus sedí.

Třetí částí kapely je kytarista, klávesista - Dušan Lapáček (SOul). Lisopeo díky, velké díky! Lucie ještě jednou ...

Hlavním "tahounem" večera byla Marta Kubišová. Já jsem byl ale už na cestě domů. Vlakem přes Kolín.

Autory textů psaných kurzívou jsou zmínění písničkáři.

Až kliknete na KARMU, můžete kliknout i na jeden z nabízených odkazů:

Petr Lutka - oficiální webové stránky

Václav Koubek - oficiální webové stránky

Jan Kryl - oficiální webové stránky

Dáša Vokatá  - oficiální webové stránky

- záznam koncertu z devadesátých let - Berlín

Lisopea - oficiální webové stránky

Pepa Nos - oficiální webové stránky

Krylonoce - oficiální webové stránky