"Já nemám rád knihy." Tak jo...

"Tak zbytečnou věc, jako jsou knihy, nemám rád." Povídal jeden mladík slečně, když šli ze školy kolem mého antikvariátu. A já pro něj mám vzkaz:

Chlapče, když chceš holku, a tahle je fakt hezká, tak jí nevyprávěj o tom, co nemáš rád, na to bude času dost. Teď jí naopak vyprávěj o tom, co rád máš. Třeba támhle - outdoor obchod s věcmi do lesa! Řekl si jí, když jste šli kolem, že máš rád les, že se v něm vyznáš, že umíš rozdělat oheň, házet nožem, najít vodu? Víš jak by zírala? To je úplně jedno, že to není pravda, jako to s těma knihama.
Ty ale nic, tak mlčíte, jak balíci. A kdyby si tady u mého antikvariátu pronesl, že knihy rád máš, to by byla hned jiná. To by se tě totiž s opravdovým zájmem zeptala, jaké máš nejraději. A kamaráde, můžu ti říct, že z knih by vznikla tak krásně dlouhá a plnohodnotná konverzace, že byste si támhle té cukrárny, kolem které za chvíli půjdete, ani nevšimli - což by byla tvoje záchrana. Protože teď, až se k té cukrárně budete blížit, bude chtít ona přerušit to trapné ticho, a tak se tě z nouze zeptá: "Jakou máš rád zmrzlinu?" A ty, jako to největší pako, jako ten největší blb, belzebub, trdlo, burizon, budeš muset zabučet aspoň: "PYSTÁCYJOVOU."
A věř mi, za šmoulovou hezký holky nedávaj, ale za takovou pasáž z Bukowského...