O politiku se příliš nezajímám. Nevnímám ji cíleně, spíše jen náhodně, jak co se ke mně donese. Volím, registruji výsledky voleb a nakládání s nimi. Pozastavuji se proto nad děním posledních dnů. Někteří tyto události rádi nadneseně nazývají defenestrací, proč?
Letošní parlamentní volby vyhrála jedna strana, která se díky uzavřené koalici třech dalších stran stáhla do opozice. Dobře, proč ne, asi to tak funguje. Žádný větší problém nenastal (když nebudu počítat voliče pravice, kteří následně velmi udiveni vycházejí do ulic demonstrovat proti škrtům, proti tolik poslední dobou líbivému slovu ŠETŘIT).
Ta samá situace nastala v posledních dnech v Praze. Vyhrála jedna strana, která se po dohodě dvou dalších stran musí stáhnout do opozice. Dobře, proč ne, asi to tak funguje. Ale najednou se to někomu nelíbí. Stovky lidí demostrují před radnicí. V ruce transparent s nápisem: TAK JSME NEVOLILI. Omyl, tak jste volili - dali jste ODS a ČSSD tolik hlasů, že spojením mohou převálcovat vítěznou TOP09. A jak dokládají naše parlamentní volby, není to problém, je to běžný postup, s kterým je potřeba počítat. Nelze jeden a ten samý proces jednou bez hlásky přijmout a podruhé se bouřit, žádat zrušení, nápravu.
Toť můj (nejsem volič ČSSD) pohled na věc. Kroutím hlavou a nechápu. Třeba mi to někdo z vás vysvětlí. Nechci ovšem číst, že většina voličů dala svůj hlas pravici - nevolíme pravo, nebo levo, volíme politické strany.
(V komentářích žádám slušnost, děkuji.)
