Bojler plný zvuků ... a tak dál

V malé předsíňce mám elektrický bojler, který ohřívá vodu do mého sprchového koutu. Když je voda ohřátá, bojler přestane pracovat a jsou z něj slyšet všechny možné zvuky. Já těm zvukům naslouchám ...

... zejména po ránu, když se vrátím z noční a celý barák ještě spí. Vždy se posadím na stoličku a ještě než si začnu rozvazovat tkaničky, zaposlouchám se, co má bojler na programu právě dnes. Pravidelně z něj slýchám štěkot psa, zpěv ptáků a sem tam zaslechnu i hovor dvou lidí. Na toto všechno mám své vysvětlení: V baráku za onou zdí, na které je bojler přidělán, bydlí pes. Pán toho psa je poněkud starší a jako takový nemůže k ránu spát, proto si se svou ženou i v tuto brzkou ranní hodinu povídá. A ptáci? Ti tu zpívají všude kolem. Nedávno jsem ale ve svém bojleru slyšel podivný, ale známý zvuk. Nejprve jsem tomu nechtěl věřit a tak jsem se zvedl ze štokrlete, přitiskl k bojleru ucho a zaposlouchal se pozorněji. Bylo to tak! Zcela zřetelně na mě z té ohřáté vody houkal vlak. Myslím, že to byl ten malý motorový, který brázdí hranice Žďárských vrchů. Kroutil jsem nad tím hlavou, ta železniční trať je od mého bojleru vzdálená několik desítek kilometrů. Vysvětlení pro tento zvuk dosud nemám, ale na odhalení příčiny pracuji ...

V posledních třech dnech slýchám ve svém bojleru už jenom hukot. Vítr je teď totiž tak silný, že nám na zahradě převrátil trpaslíka, a to tak nešťastně, že ten po tom pádu úplně ztratil hlavu. Pomohl mu sekunďák, ale na opravu zlomeného starého dubu, po kterém zbyl na nedaleké louce už jenom holý pahýl, bude každé lepidlo krátké. Ten vichr nám dělá neplechu, přesvědčil mě o tom i sousedův krátký vzkaz, který jsem dnes našel nalepený na našich vratech:

Dobrý den, ulétla mi z balkónu zelená péřová bunda. Kdyby jste ji našli na své zahradě, volejte prosím na toto číslo. Velice děkuji.   P.S. V té bundě jsem měl klíče od auta.

"Tomu říkám pech", usoudil škodolibě můj slepenej trpajzlík.