Hájek a homosexualita – a co antické Řecko?

Neberu nikomu svobodu slova, avšak když už má pan Hájek potřebu takto se konkrétně vyjadřovat, měl by se nejdříve zamyslet nad tím, co vlastně píše. Jestli se nepohybuje se svým názorem v omezeném prostoru českého národa.

Pan Hájek říká, že: „ Nátlaková akce homosexuálů je vážnou politickou demonstrací určitého hodnotového vidění světa. Světa, v němž klasická rodina již nehraje žádnou roli. V němž hluboké národní tradice a kulturní kořeny ožírá obluda multikulturalismu. Světa, v němž sexuální či jakákoli jiná deviace je povýšena na ctnost, abnormalita na normu, destrukce společnosti na posvátný Pokrok.“ (http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/204468.aspx)

Když čtu zejména třetí větu – obracení se na hluboké národní tradice a kulturní kořeny - musím se pousmát a vzpomenout na staré antické Řecko. Je otázka, jak by se vyvíjelo bez zásahu Římanů a posléze raného křesťanství. Zbavovalo by se dobrovolně oněch slavných orgií, chválené a doporučené homosexuality atd., této „deviantní morálky“? Upřímně si myslím, že asi moc ne. Jestli by tedy Řekové chtěli čerpat opravdu z  „hlubokých národních tradic a kulturních kořenů“, nemohl by se pan Hájek asi dnes na jakéhokoli Řeka ani podívat. Jak si asi vysvětluje, že tak vyspělý národ, jakým Řekové v té době byli, si vypěstoval tak menšinový a abnormální názor?

Ano, dá se namítnout: Proč ale asi tato řecká morálka nepřežila a místo toho ji převálcovalo křesťanství se svými ctnostmi a normami? Nejspíše proto, že bylo prostě na dokonalejším „lidském“ stupni (a hodilo se císařům atd.).

Dobrá, neděje se ale pak v tom případě to samé i dnes? Předpokládám, že šíření křesťanství skrze bůžkovské řecko-římské kořeny nebylo jednoduché a provázela ho spousta protiakcí, bouření se atd. Stejně ani dnes toto „hodnotové vidění světa“ nemá jednoduchou cestu, ale přeci jen se postupně prosazuje. Je tedy dobré se zeptat: Není toto hodnotové vidění světa opět jen něco dokonalejšího než vidění předchozí? (A upozorňuji, že ke křesťanství chovám obdiv a z jeho myšlenek bohatě čerpám.) Není ona záštita primátora vlastně jakousi pomyslnou záštitou římského císaře? Je vůbec potřeba se vůči prosazení tohoto vidění bránit, není už definitivní, že se prosadí?

Text byl psán tak trochu s nadsázkou, pro zamyšlení a bez jasného názoru na věc.