Pokud se jedná o funkce v dozorčích radáh státních podniků, kam byli jmenováni jako zástupci státu, aby tam hájili jeho zájmy, nejedná se ve skutečnosti pořád o veřejný zájem?

Opět předpokládám, že ona dohoda byla ve smyslu "já se tedy mandátu vzdám, ale chci za to místo v nějakém státním podniku" a policie na to má důkazy. Kdyby bylo ve veřejném zájmu, aby onen poslanec vedl státní podnik spíše než byl poslancem, tak by ho tam jmenovali rovnou, a nebo ne alespoň přímou výměnou za složení mandátu. Podle mě se nedá popřít, že tam šlo o upřednostnění soukromého zájmu nad veřejným, a tedy porušení poslaneckého slibu, a tedy zneužití funkce k osobnímu prospěchu.

ale pro korupci musí být strany 2. Ta co "úplatek" nabídne a ta, která jej přijme. Pokud tvrdíte, že poslanci, kteří pro "trafiku" složili mandát se dopustili korupce, tak nemůže být zároveň pravda že vláda(ta která jim "trafiky" dala) se jí nedopustila.

Rozumím... Na druhou stranu, tím pohledem, co nabízím, tedy pohledem veřejného a soukromého zájmu, se mi zdá, že korupci lze považovat i za jednostrannou.

No hlavně mě zajímá, jaké argumenty ukáže soud. Pokud je to tak, jak říkáte vy, je přeci divné, že z korupce obvinili jen jednu stranu. A soud by snad měl vědět, co je korupce.