René Melichar VIP
* Sedmá kniha ZÁPISNÍK ŽENATÉHO MUŽE vyjde 1. 4. 2025 :)
Do teď vyšlo 6 knih:
K ČEMU ŽENY MAJÍ MUŽE
KDYŽ ŽENA MUŽE KÁRÁ
PROČ MAJÍ ŽENY VŽDYCKY PRAVDU
BLB NA VÝLETĚ
BLB NA ZAHRÁDCE
ZÁKONÍK MÉ ŽENY
- Počet článků 33
- Celková karma 5,84
- Průměrná čtenost 2529x
René Melichar
Nejsem jednorožec – 10
Jak už víte, stanovil jsem se dirigentem obřího symfonického tělesa, orchestru dechberoucích rozměrů či filharmonie s neuvěřitelným počtem hudebníků – jak kdo chce.
René Melichar
Nejsem jednorožec – 9
Když chcete mít trudníka z jiného bydly, musíte spolupracovat s kdekým, musíte se stát vůdcem, musí z vás ejakulovat charisma, musíte oblbnout tupé davy!
René Melichar
Nejsem jednorožec – 8
Věřím, že to vyjde. Vyzbrojil jsem se veškerým svým věděním, důkladně procvičil všech svých osm nohou, dobře se najedl.
René Melichar
Nejsem jednorožec – 7
Jmenuji se Karel a nejsem jen tak někdo! Nejsem nádherný jednorožec a nekrmím se duhou, cpu se kožním mazem a naprosté většině z vás přijdu nechutný.
René Melichar
Nejsem jednorožec – 6
Napsat zprávu pro vás není snadné, o to těžší je to pro nás, jak jsem vám minule popsal... Ale vraťme se zpátky do dusna rozmnožovacího pudu,
René Melichar
Nejsem jednorožec – 5
V sobotu jsem svou Františku nalákal do svého bytu. No, nalákal... Většinu cesty jsem tu přejedenou línou potvoru, co se jí tak krásně klene bříško, musel nést nebo táhnout za třetí levou zadní nohu.
René Melichar
Nejsem jednorožec – 4
„To jsem proti tobě ještě nepoužila, tak to není promlčený“, řekla mi Františka, když se v bydlovi konečně dostatečně nahromadil budík,
René Melichar
Nejsem jednorožec – 3
Jakmile se setmí... vy usínáte, my ožíváme. Naplno! Krmíme se, pochodujeme po vás, tančíme si na vás, množíme se jak o život...
René Melichar
Nejsem jednorožec – 2
Nastěhoval jsem se v pátek. Pomalu se rozkoukávám na krátkém vousu na bradě, kde jsem se právě narodil,
René Melichar
Nejsem jednorožec – 1
Docela nedávno, je tomu tak rok, možná rok a půl... Od té doby se bojím podívat do zrcadla. Mám strach si udělat detailní selfíčko. Když na to pomyslím, drbu se v hlavě a na obličeji. V noci se budím hrůzou.
René Melichar
Jak jsem si oblékl neon
Hned na začátku se musím přiznat k tomu, že módě prostě nerozumím. Je to pro mě oblast velmi málo probádaná, vědeckým definicím velmi vzdálená, nebál bych se říct, že je mi móda téměř cizí.
René Melichar
Všechno je jednou poprvé aneb Tady máš kapesník
„Všechno je jednou poprvé,“ říkávali dospělí, když se nezkušený člověk blížil k nějaké obvykle zásadní životní události, ze které měl strach, hrůzu a nervy.
René Melichar
Můžeš za to! aneb jak jsem to zmáčkl
Z bezpečné vzdálenosti pozoruji, jak tři sudičky, tedy moje žena, desetiletý synek a naše čerstvě dospělá dcera, stojí u záchodové mísy a koukají do ní.
René Melichar
Jak jsem si přečetl návod k použití aneb mám rád přírodu
Letošní léto mi připomnělo dětství. Vybavily se mi dovolené s rodiči na babiččině chatě s velkou zahradou, kdy mi nejbližšími letními dětskými kamarádkami byly holínky a pláštěnka.
René Melichar
Obyčejný den aneb Majestas moje žena
Za důkaz, že je ráno a že ještě nejsem ve svém pokročilém středním věku po smrti, i když si naše dcera drze myslí něco úplně jiného (stejně jako já jsem v jejích sedmnácti letech uvažoval o pětačtyřicátnících),
René Melichar
Tu máš, čerte, kropáč aneb dvacet konví deště
„Jak co s ním? To je přece jednoduché!“ blahosklonně vzdělávám svou milovanou nevědoucí ženu, která si snad poprvé v životě s něčím neví rady.
René Melichar
Mám infarkt aneb obraz mého života
Dneska to vezmeme pěkně od podlahy bez nějakých filosoficko-sáhodlouhých úvodů. Už je to tady! „Co myslíte? Měl ho tam!“ dovolím si citovat již klasické filmové dílo... Ano. Infarkt.
René Melichar
Kam se rád vracím aneb proč mám rád slunečnice
Nevím, jak to máte vy, ale mám ve svém životním kapsáři místa, na která se rád vracím nebo která bych aspoň ještě jednou rád viděl.
René Melichar
Dobrou noc aneb zmiz, babo!
Normálně jsem schopen usnout kdykoli a kdekoli. Stačí mi obvykle chvilka nepozornosti a jsem na procházce říší snů. A to, prosím, netrpím narkolepsií, jedná se spíš o dlouhodobou únavu, kdy si už tělo sem tam dělá, co chce.
René Melichar
Jak jsem zápasil se stropem aneb když žena muže nepochválí
Vždycky mne iritovaly takové ty řeči ženských, že chlap se musí pořád chválit, a to i přes to, že není za co, jinak stojí za prd. Co si to o nás myslí? Co si to vůbec dovolují?!
René Melichar
Einstein byl žena!
Nutno hned na úvod říct, že podle všech volně dostupných fotografií a materiálů tomu vůbec nic nenasvědčuje. Mne samotného by něco takového při již prachem zavátém studiu fyziky asi nikdy a ani trochu nenapadlo, jenže...
René Melichar
Žárovku si dovedu vyměnit sama!
Mám doma víc než hodně emancipovanou ženu, která když mne kdysi teprve poznávala, říkala, že chlapa vůbec na nic nepotřebuje, že žárovku si přece dovede vyměnit sama.
René Melichar
K čemu muži mají ženy
Já se ze sebe snad zblázním, už zase jsem zaspal! Budík na telefonu vzbudil blízké i vzdálené sousedy ve čtvrt na šest, vzbudil děti, mou ženu, jen mne zanechal v krásném snění. Matně si vybavuji, že jsem ho vyloučil z buzení, že si jako dám ještě malou chvilku, ale malá chvilka se mi nekontrolovatelně protáhla na chvilku delší.
René Melichar
Láska ve vlaku nebo po telefonu?
Po dlouhé době jsem byl svým vozem donucen cestovat vlakem. Mé malé modré poloauto se rozhodlo, že již nehodlá na stávající brzdové kotouče brát zřetel, a zachtělo se mu nebrzdit, což prý odporuje pravidlům bezpečnosti silničního provozu, pročež bylo mnou umístěno k léčebnému pobytu do servisu. Je odpoledne, jedu si pro svůj uzdravený vůz zpožděným vlakem, jelikož je prý třeba vyměnit někde nějakou kolej či co. Ve vlaku je teplo, čisto a hle! Volné místo! Jsem přeci jen již starší pán, mé jedenačtyřicetileté nožky by drncavou cestu nejspíš nelibě nesly, a tak nechám svým opotřebovávaným kostem spočinout na polstrovaném sedadle. Nevzal jsem si knihu, telefon hrozí vybitím se, a tak očumuji. Koukám se z okna, neuvidím-li někde za okny domů, kolem kterých projíždíme, třeba právě se převlékající slečny, což by mi jistě zvedlo pochmurnou náladu, kterou mi poněkud snížil můj servisman, neboť mi před chvílí drze a telefonicky sdělil, kolik mám s sebou přivézt peněz.
René Melichar
Můžeřízek aneb když žena muže kárá
„Nejsem vítací typ!“ oznámila mi má drahá žena, když jsem po ní na počátku manželství po příchodu do tepla domova vyžadoval drobné uvítací ceremoniály jako polibek, poklonu, masáž nohou, oslavnou báseň a docela malý domácí ohňostroj. Nikdy jsem se žádaného nedočkal i přes několikeré pobídnutí k nápravě, i přes důtku s výstrahou a drobné vyhrožování. Po několikaletém soužití se mi ale mé přání začalo tak nějak plnit. Jsem doma vítán! Nikoli polibkem ani masáží a dokonce ani ohňostrojem. Má žena šla do sebe a vítá svého milovaného manžela můžeřízkem. Vždy, když přijdu domů, obzvlášť když se z nějakého nejasného důvodu na návštěvu svého bydliště těším, dostanu můžeřízek. Většinou hned mezi dveřmi, abych netápal a byl si jistý, že jsem doma, méně často se s oním má milovaná zjeví až po chvilce, většinou ale do čtyř až sedmi minut po mém otevření dveří našeho společného bytu. Dle mého soukromého a navýsost amatérského výzkumu je tak doma vítána většina mužského pokolení. Můžeřízek. Nabízím hned několik možných objasnění pojmu podle toho, jak to který pán tvorstva doma má. Může to být smažený tenký plátek z muže, řezání muže, nebo konkrétně v mém případě je to zkrácená verze věty: „Můžeš mi říct?!“
| předchozí | 1 2 | další |
