- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Sport pro pokročilé
Aneb jak jsem zblízka sledovala poslední předmedailový trénink Evy Samkové.
„S tímhle se dostaneš na trať,“ hází po mně Evka červený rukávek s nápisem TEAM a moje povznesená nálada ještě stoupá. Konečně se zase jednou dostanu na tu stranu plotu, která je mi pořád přece jen bližší. O dvě minuty později mi Eva s lehce šokovaným výrazem rukávek podává znovu. „Tos to už stihla ztratit?“ Stydím se a tentokrát si návlek montuju na ruku tak pevně, až se mi pod vrstvami oblečení odkrvuje bicák.
Jsem ve skluzu, jak už je ostatně mým zvykem, takže žádné znepokojení se nekoná a snowboarcrossaře, kteří už jsou dávno na tréninku, naháním rekreačním tempem. Při čekání na shuttle vedu s jedním z dobrovolníků vášnivou ovocnou debatu (on se jmenuje Jablokov, já jsem z Jablonce) a po nástupu do mikrobusu se pouštím do družného rozhovoru s jeho řidičem. On rusky, já česky. Hlavní téma je mi dokonale utajeno.
Konečně se objevuju v cíli crossu a zděšeně zírám na poslední skok velikosti dvougeneračního rodinného domku. Společně se mnou zírají Nikol Kučerová (nechápavě, neb z jeho vrcholu právě spadla málem až do mixzóny) a Eva Samková (zasněně, protože je blázen).
Zděšení mě neopouští ani na startu. Hlubokou propast, která zeje hned za startovací bránou, bych si nelajsla ani s padákem a mám nezadržitelnou potřebu vyhledat někoho z pořadatelů a neprodleně mu sdělit, že hned na začátku chybí kus trati. Brzy zmateně zjištuju, že jsem jediná, komu to vadí, a tak se s pohotově namáčknutou spouští foťáku radši přesouvám na jiné stanoviště. U toho (ne už tak pohotově) uskakuju trenérům, kteří kolem crossové tratě jezdí na lyžích takovou rychlostí, až to vypadá, že s těmi boarďáky sami závodí.
Na překážce podobné Taxisu z Velké pardubické nevěřícně sleduju, s jakou pohodou ho rozevláté prknařky překonávají. Jedna dokonce rozradostněně juchá, což jenom upevňuje můj názor, že nejsou normální. Každou chvíli je některá z nich nekontrolovaně vyslána do vzduchu a ocitá se hlavou dolů. Ve stejné poloze probíhá většinou i následný dopad a já si říkám: Zlaté boule! Tam člověk po skoku ryje hubou v zemi maximálně dvakrát.
Když Evka o den později šermuje na cílové čáře vítězně rukama, mám definitivně jasno: Je to blázen! Ale sakra dobře ví, co dělá.
Evi, srůstej stejným tempem, jakým jezdíš!
Další články autora |
INDEX NOSLUŠ s.r.o.
Středočeský kraj
nabízený plat:
28 000 - 34 000 Kč